Podle Miroslava Bečičky, který s kapelami Béčoband a Bonesaver hraje na plesech v Pardubicích, Chrudimi, Kolíně, Hradci Králové a okolí, dvouletý výpadek muzikanty poznamenal finančně i umělecky. Loni i letos měly kapely, v nichž hraje, mnoho rezervací na plesy, které se postupně rušily.

„Protože nemáme ve smlouvách žádné sankce za zrušení akce, jsme po celý leden bez příjmu z hraní,“ zhodnotil kapelník.

Přitom před sezonou se vše jevilo nadějně. „V létě 2021 to vypadalo, že již bude po pandemii, a tak jsme měli rezervace na celou sezonu od ledna až do března 2022 na plesy a taneční zábavy. Doteď jsme ale neodehráli ani jednu akci,“ konstatoval Bečička.

Některé kapely plesy raději ani neplánovaly. Jednou z nich je chrudimská skupina Akcent. Dle kapelníka Rudolfa Hulína členy Akcentu sice hraní neživí, ale určitě jim tento zdroj příjmů chybí. „Zpěvačkám už vystupování chybí. Není to jenom o penězích, ale i o tom, že člověk měl nějaký sociální kontakt,“ zmínil Hulín.

Pauza od hraní je pro kapely velmi dlouhá. V loňském roce se totiž také téměř žádné plesy nekonaly. „Nehráli jsme od října 2020 do června 2021, plných osm měsíců. To šlo o tvrdý zákaz zpěvu a tance, tedy i svateb,“ uvedl Karel Blank z kapely Skelet.

Většina hudebních skupin čeká na vhodnější dobu. Možnost hraní se nabízí zatím jen v březnu. „Měli jsme mít tři plesy a všechny se na leden a začátek února zrušily. Jediný, který je ještě ve hře, se koná 13. března,“ sdělil člen chrudimského Big Bandu Stanislav Janda.

Chrudimský Big Band má 25 členů, takže hrají obvykle na větších akcích. Problém je pro ně i zkoušení, které zatím odkládají, protože část členů je v karanténě. Pro členy Big Bandu složeného především z učitelů základních uměleckých škol a amatérských hudebníků není hraní hlavní příjem, ale finance jim přesto chybí. To, co si za úspěšné roky našetřili, postupně dochází. „Neumím si představit, že bych se tím živil,“ uvedl Janda, který od kolegů z branže ví, že mnoho kapel přestalo kvůli nelehké době úplně hrát.

Situace je problematická i pro další důležité profese, které na plesech nejsou vidět. „U plesových kapel není výpadek příjmu zásadní, hrají hlavně pro zábavu. Horší je to s přidruženými profesemi, například zvukaři, kteří zůstali úplně bez prostředků,“ zmínil Blank.

Rušení plesů znamená zásadní finanční problém i pro pořadatele, což potvrdil ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt. “V loňském roce jsme neměli ani jeden ples. Pokud by se to opakovalo, tak je to velmi razantní ekonomický propad, protože pronájem muzea je pro nás zásadní příjmová položka,” zhodnotil Dytrt. V Chrudimské besedě tak většinu plesů zatím přesunuli na březen a čekají, jak se situace vyvine.

Opatření se dotkla i Reprezentačního plesu města Pardubice, který se konal naposledy v roce 2019. „Reprezentační ples se letos konat nebude. Při plánování akcí na letošní rok jsme s ním vůbec nepočítali,“ uvedl mluvčí pardubického magistrátu Radim Jelínek.

Minulý rok byl ples zrušen s několikaměsíčním předstihem a na další roky s ním zatím radnice nepočítá. Pro město to však ztrátu nepředstavuje.

„Ples nebyl žádným zdrojem příjmů a je logické, že v této době je nutné se situaci přizpůsobit,“ doplnil Jelínek.

Podle Květoslavy Stárkové z Klubcentra v Ústí nad Orlicí u nich všechny plesy zatím přesunuli na březen. Různé firemní akce či hasičské plesy pořadatelé rušili úplně, maturanti zatím vyčkávají, zda se situace zlepší.

V názorech na smysluplnost vládních opatřeních se hudebníci neshodnou. „Myslím si, že opatření smysl mají, protože plesy a taneční zábavy jsou vhodná půda pro šíření nemoci. Z důvodu karantén a nemocí mezi hudebníky je ale těžké pořadateli cokoliv slíbit, neboť karanténa jednoho člena vyřadí celou kapelu a na poslední chvíli by se těžko hledala náhrada,“ řekl Bečička.

Jiní mají opačný názor. „Myslím si, že je to spíše likvidační opatření, že to není nic, co by bylo pro ochranu obyvatelstva,“ nechal se slyšet Hulín.