Dohady mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně plateb za plyn dotýkají celé Evropy. Přestože zásoby v České republice této suroviny jsou prozatím dostačující, co by nastalo v případě, že plyn prostě nebude? V případě Pardubic žádný katastrofický scénář neexistuje.

Plyn řeší stát a kraj

„Město takový scénář nemá, přiznám se, že o tom nikdo moc dvakrát neuvažoval,“ říká pardubický primátor Jaroslav Deml. Podle něj jde ale o záležitost celostátní . „Budu se muset spojit s někým v rámci našeho krizového řízení. Jsme připraveni třeba na povodně a na další situace, ale energetické záležitosti, nevím.“ Město Pardubice je z hlediska vytápění z velké části napojeno na vytápění horkovodem z opatovické elektrárny, někdo vytápí pomocí elektrické energie, mnoho domácností je ale závislých na plynu. Zejména rodinné domky mají plynové kotle. „Nevím, kolik přesně takových domácností je, musel bych se domluvit s RWE.“

Jak si brzy primátor zjistil, problematika dodávek energií se opravdu řeší na celostátní a krajské úrovni prostřednictvím krizových plánů. Sám primátor bydlí v řadovém domku, který vytápí plynem. Jak by on sám osobně postupoval, kdyby náhle plyn k dispozici nebyl? „Máme v domku kamna na pevná paliva. Byly tam již v minulosti, takže jsme zde průduch nechali. A máme elektriku. Byl by to bezpochyby problém, muselo by se topit v kamnech a vyhřívat elektrikou,“ dodává Jaroslav Deml.

Podobně by zřejmě postupovali i v malých obcích. Značná část z nich byla již plynofikována, lidé z vesnic si ale i tak ponechávali v záloze staré kotle na pevná paliva. Spíše ale jako pojistku kvůli stoupajícím cenám za plyn.

Krize s plynem se zase nějak skoulí, míní Východočeši

Z Ruska k nám sice už neteče ani kapka, ale manažeři velkých firem, kterým jako prvním hrozí omezení dodávek plynu, se tváří bohorovně. Ono to zase nějak dopadne. Plyn proudil před krizí, bude i po ní, dušují se.

„Pokud by byl vyhlášen nějaký regulační stupeň, museli bychom snížit spotřebu na bezpečné technologické minimum. Záleží ale na délce současného výpadku a myslím, že se situace brzo urovná. RWE navíc řeklo, že má zásoby na 40 dní,“ uvedla mluvčí pardubické rafinerie Paramo Jana Iovlevová.

Vrásky na čele nemá ani Jaroslav Jiřička, šéf Krkonošských papíren v Hostinném, které přitom se spotřebou 30 milionů kubíků plynu ročně patří mezi největší odběratele v rámci celé země.

„A když, tak přejdeme na mazut. Jeli jsme na něj ostatně z určitých důvodů už v prosinci. Plyn nám navíc nejde od RWE, ale z Norska, a dodavatel se omezení neobává,“ řekl Jiřička.

Chladnou hlavu zachovávají manažeři i dalších velkých východočeských fabrik, například královéhradeckých strojíren ZVU Potez či broumovské textilky Veba. V klidu jsou zatím i filiálky mladoboleslavské Škodovky ve Vrchlabí a v Kvasinách.

(Petr Doubrava, Kamil Dubský)