K srdci přirostla Keňa a její lidé Pardubákovi Aleši Bártovi. V lednu měl znovu odcestovat do této exotické země. Jeho plán ale brzdí násilnosti, které v Keni odstartovaly prezidentské volby.

Jehly pod vodu

Aleš Bárta se do Keni poprvé vypravil v roce 2005 s cílem najít pro organizací Adra ČR vhodné místo pro humanitární projekt. „Nakonec jsme objevili v západní části země velmi zchátralé zdravotnické zařízení. To poskytovalo za nepředstavitelných podmínek alespoň nějakou zdravotnickou pomoc místním lidem. Chyběly léky, nástroje, zdravotnický materiál. Jehly se používaly kovové, nebyl sterilizátor. Těch pár nástrojů, které místní zdravotníci měli k dispozici, bylo zčásti rezavých, po použití se pouze omývaly dešťovou vodou a opět se použily na dalšího pacienta,“ popisuje Bárta podmínky v Itibo, které se rozhodli zlepšit v nejlidnatější části země, kde je i vysoký výskyt rozmanitých chorob. „Všude byla špína, zápach z krve a zaschlé plodové vody od porodů. Celé zdravotnické zařízení bylo závislé na dešťové vodě, která se zachytávala z prorezivělých střech do betonových nádrží. Ty byly zároveň i líhništěm komárů.“

Projekt humanitární organizace ADRA následně pokračoval v roce 2006 celkovou rekonstrukcí budovy ambulance o deseti místnostech, domku pro český personál, vloni byla vybudována porodnice s kompletním vybavením.

Od letošního ledna se měla začít budovat zubní ordinace.

Všechny ale překvapil výbuch násilí. „Z našeho posledního pobytu v červnu loňského roku jsme nepociťovali žádné napětí. Dostávali jsme nějaké zprávy, že při budoucích volbách může vzniknout nějaké napětí, ale asi nikdo neočekával, že v nejdemokratičtější africké zemi dojde k takovým násilnostem a kmenovým čistkám, jak se nyní odehrávají,“ říká Bárta.

„Ale Afričani obecně mají zcela jinou mentalitu od nás, Evropanů. Mnohem lehčeji propadnou davu, jsou velmi emotivní. Jeden malý příklad. Byl jsem při jedné dopravní nehodě převráceného nákladního auta. To přimáčklo řidiče a usmrtilo. Ze všech stran se sbíhaly stovky lidí, ženy, které řidiče neznaly, propadaly v hysterický pláč, jako by se jednalo o někoho z jejich rodiny.“

Hrozí genocida

O možnosti vyostření povolebních konfliktů až do občanské války se začíná podle Bárty spekulovat již nyní. „Při této myšlence mě docela mrazí, protože všichni víme, co to má pak za následek. Podobně se například vyostřila situace ve Rwandě, kde proti sobě začaly bojovat dva kmeny. Výsledkem byly kmenové čistky a genocida obyvatelstva.“

CELÝ ROZHOVOR PETRA DOUBRAVY S ALEŠEM BÁRTOU SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE