Po sedmdesáti letech zaklapaly v minulých dnech na nádvoří Pražského hradu opět podkovy kladrubských koní. Spřežení šesti běloušů mělo navíc zapřaženo kočár, v němž se kdysi vozil prezident Masaryk. Akce pro veřejnost, která se na nádvoří Hradu a v jeho nejbližším okolí koná každý měsíc, by se mohla stát tradicí také pro Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem.

Stane se návštěva v Praze tradicí?

„Opravdu bychom chtěli, aby tato naše návštěva v Praze nebyla ojedinělá. Bylo by dobré, kdyby se stala tradicí. Zúčastnili jsme se této akce pro veřejnost, kde byly také prezentovány motocykly, které jsou součástí doprovodu vládní kolony. My jsme naopak předváděli, jak to vypadalo na začátku minulého století. Do Prahy jsme tedy přivezli i kočár prezidenta Masaryka s koňmi,“ řekl našemu Deníku ředitel kladrubského hřebčína Jan Höck.

Účast kladrubských koní při akci na Pražském hradě se podle našich informací „upekla“ na jaře v Lánech.
„Tam jsme se rovněž prezentovali veřejnosti. Byla tu i Hradní stráž a celá akce se líbila nejen českým turistům, ale i těm zahraničním. Slovo tedy dalo slovo a domluvili jsme se na další spolupráci. Ta nyní vyústila právě v nedávnou akci na Pražském hradě,“ upřesnil nám šéf kladrubského hřebčína.

Problém s převozem koní hřebčín neměl

„Žádný problém s převozem koní jsme neměli. Naložili jsme je do kamionu a vlastně vezli až k Hradu. Chtěl bych poděkovat policistům Pra
hy 1, kteří nám až tam umožnili vjezd,“ uvedl Jan Höck.

Nějaké výrazné problémy neměli kladrubští koně ani na nádvoří slavného Pražského hradu. „Jediné, co jsme museli vyřešit, byl způsob okování. Na hladkých podkovách by jim to na žulovém nádvoří klouzalo, jiné by zase tento povrch mohly poničit. Nakonec jsme tedy zvolili podkovy umělohmotné,“ vysvětlil ředitel hřebčína.

Návštěvníci akce, která se u Pražského hradu konala, si kromě moderní techniky prohlíželi i Masarykův kočár z Kladrub nad Labem.
„Lidé se fotografovali s kočárem i kladrubskými bělouši. My jsme měli s sebou i propagační materiály o hřebčíně, který jsme tím tak vlastně propagovali,“ dodal ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem.

Koně se prezentují i na „domácí půdě“

Národní skvost, který byl před několika lety vyhlášen kulturní památkou, se však prezentuje i ve své obci. „Například první školní den rozvážely naše kočáry tažené koňmi děti do škol v Kladrubech i okolí,“ řekl Jan Höck.

Z HISTORIE KLADRUBSKÉHO HŘEBČÍNA

1491 – Rodina Pernštejnů zakoupila pardubické panství a následně kladrubskou oboru.
1560 – Maxmilián II. (od roku 1563 císař) dostal pardubické panství s kladrubskou oborou darem od českých stavů.
1579 – Jeho Milost, císař Rudolf II., udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína, tento rok je brán jako historické založení hřebčína.
1757 – Hřebčín vyhořel i s plemenářskými záznamy.
1770 – Císař Josef II. dal hřebčín znovu vystavět.
1826 – Počátek chovu teplokrevných koní v Kladrubech.
1918 – Hřebčín se dostal pod správu státu.
1979 – Velké oslavy 400 let založení hřebčína v Kladrubech.
1995 – Starokladrubský kůň uznán kulturní památkou.
2002 – Uznání kladrubského hřebčína a kmenového stáda běloušů národní kulturní památkou.
2004 – 425. výročí založení.