Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou. V roce 2002 se stal národní kulturní památkou a od roku 2007 je na indikativním seznamu UNESCO. Návrh nese přesný název: Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem.

„Práce kolem nominace hřebčína se zintenzivnila především v posledních dvou letech, nejvíce pak v posledním roce, kdy se připravoval návrh nominační dokumentace,“ řekl ředitel hřebčínu Jiří Machek.

Po pátečním podání návrhu Centru světového dědictví UNESCO bude následovat zapracování připomínek zástupců centra do finálního dokumentu a odsouhlasení ze strany Rady památky. „To vše musíme zvládnout do konce letošního roku, případně do začátku roku 2018,“ objasnil náměstek hejtmana Roman Línek. Dále pak nastane období dvou až tří let, kdy bude odborná komise posuzovat, zda hřebčín uspěje, či nikoliv.

Mnoho místních však se zapsáním hřebčína na seznam památek UNESCO nesouhlasí. „Nestěhoval jsem se z Hradce Králové na vesnici, aby mi tu proudily po ulici davy lidí,“ řekl Ondřej Fučík, který se do Kladrub přistěhoval teprve nedávno. Obyvatelé se obávají především velkého přílivu turistů, na který nejsou Kladruby připravené. „Je tu jen jedna restaurace a jeden obchod. Nemáme ubytování ani stravovací možnosti, aby to obec zvládla,“ přiznala starostka Kladrub nad Labem Lenka Gotthardová.

Půl tisíciletí tradice

Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem má rozlohu 1 310 hektarů a skládá se ze tří typů krajiny. „Centrálně je to pásmo luk a pastvin, které jsou uspořádány striktně symetricky. Ze severu je tento pás ohraničen masivem smíšeného lesa a z jihu je ohraničen okrasným parkem, který vznikl na místě bývalých lužních lesů. Krajina je úplně z jihu ohraničena řekou Labe. Nachází se zde i Kladrubský náhon, což je hlavní napájecí kanál, který přivádí vodu do krajiny hřebčína,“ přiblížil Machek.

Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

Česká republika má v současné době na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno dvanáct statků. Jedná se o Česká Krumlov, Lednicko-valtický areál či Telč. V Pardubickém kraji se na Seznam zapsal v roce 1999 Státní zámek Litomyšl.