První čtyři týdny má za sebou ve funkci ředitele Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jaroslav Dražan. V čele našeho nejslavnějšího hřebčína s vyhlášeným chovem starokladrubského plemene stojí od počátku dubna, kdy jej pověřil jeho řízením ministr zemědělství. Za tu dobu si již stačil udělat obrázek, v jakém stavu se hřebčín nachází. A našel jej podle svých slov ve stavu daleko horším, než si předtím dovedl představit.

Čas rychle kvapí

„Technický stav je katastrofální,“ uvedl včera ředitel kladrubského hřebčína Jaroslav Dražan s tím, že tato záležitost mu nyní nejvíce zabírá čas. „Protože inženýrské sítě nefungují, jsou úplně v havarijním stavu. K tomu samozřejmě omítky a další věci, abychom mohli dezinfikovat stáje atd. Takže teď se musí rychle rozjet organizace, které budou zúčtovávat peníze z Evropské unie. Musí se to stát během dvou měsíců, protože peníze jsou časově určeny do třetího čtvrtletí, jinak o ně přijdeme. Bohužel, jak padla vláda, exministr Petr Gandalovič dal nějaké návrhy, ale parlament se tím nezabýval.“

Podle Jaroslava Dražana tak přichází v této situaci v úvahu dvě varianty, jak se k potřebným financím dostat. Jednu část by měla zajišťovat obecně prospěšná společnost, druhou pak příspěvková organizace. Z evropských fondů má do hřebčína směřovat až 300 milionů korun na revitalizaci, rekonstrukci a obnovu areálu se stavbami starými několik set let. Alespoň taková byla představa ministerstva zemědělství jako zřizovatele hřebčína a ministerstva kultury, které má do této lokality rovněž co mluvit. Ojedinělý kladrubský areál je totiž pod památkovou ochranou. S pomocí přichází i Pardubický kraj, který poskytne několik milionů krun na geodetické práce.

„Sto padesát milionů korun je nejminimálnější hodnota, protože se musí udělat celá nová kanalizace, vodovodní rozvody, omítky, výcvikové prostory a další,“ říká k dotaci ředitel, který během uplynulého měsíce řešil vedle výpadků vody a telefonní sítě i změny v řízení státního podniku. „Udělal jsem malou restrukturalizaci řízení a podniku. Najede se na schéma klasických hřebčínů, aby koně byli rozděleni podle kategorií, výcviku a podobně. Některá místa se spojí a ušetří se na mzdových prostředcích.“