„Někdy na druhém stupni základky jsme se s kamarádkou naučily zpaměti dlouhou básničku Na břehu řeky Svratky. Jen tak z hecu, učitelka přitom chtěla jen jednu sloku. Vlastně mi ty básničky ani moc nevadily. Už od základní školy jsem četla hodně,“ vzpomínala Lucie Černá ze Svitav, která končila základní školu v roce 1996. A stejně jako tehdy i nyní existují školáci, které čtení baví, a ti, kteří zvládnou maximálně komiksy. „Čtu jenom to, co učitelka zadá. Do knihovny nechodím, raději sportuji nebo hraju hry na počítači,“ přiznal desetiletý Jan z České Třebové.
Učitelé na základních i středních školách sice vedou žáky ke čtení, ale seznamy povinné četby už nerozdávají. „Upustili jsme od toho. S učiteli jsme se domluvili a dětem necháváme volnost ve čtení. Chceme, aby něco přečetly a o knížkách povídaly, ale knihy si vybírají samy,“ vysvětlila Miroslava Jirečková, ředitelka Základní školy U Školek v Litomyšli.
Přečtěte si:

Žákům dávají několik doporučených titulů, ale když je nepřečtou, nic se neděje, pětky jim nehrozí. „Je tam třeba Malý princ nebo knížky, které jsou teď aktuální a o nichž víme, že je děti budou číst s chutí. Naším cílem je školáky motivovat, aby četli rádi, a ne je otrávit tím, že budou číst staré texty, které jsou těžko stravitelné,“ podotkla Jirečková. Děti si tak čtou, co je baví, anebo si vyberou ze seznamu tří nebo čtyř knih, o kterých se budou v hodinách českého jazyka učit.
Děti prý nečtou, tvrdí některé průzkumy. Učitelé v Pardubickém kraji ale tohle nepodepíší.
O tom, že klasika typu Alois Jirásek, Božena Němcová nebo Jan Neruda není hitem, svědčí i to, že zůstávají v regálech knihovny. Zatímco dříve se o ně studenti někdy prali, aby je stihli přečíst, dnes se na ně práší. „Na Jiráska a Němcovou se už pořadníky nevedou a jsme za to rádi. Myslíme si, že to není literatura, která by v dětech vzbuzovala touhu číst. Pro mnohé děti není čtení atraktivní, zejména na druhém stupni je zcela vytlačováno jinými zájmy,“ potvrdila Lenka Greplová, ředitelka městské knihovny v Moravské Třebové.
Děti táhne dobrodružství
Čtenáři ze základní školy hledají knihy o hrdinech nebo dobrodružství. „Nejčastěji pomáháme vyhledat knížky na téma dětský hrdina, budoucnost a minulost, podle žánru pak dobrodružné romány a samozřejmě komiksy. Často radíme s výběrem poezie, a to jak pro čtení, tak pro recitační soutěže. Mohou-li si děti vybrat úplně bez omezení, tak Deníky malého poseroutky a série o Harrym Potterovi vůbec nemají konkurenci,“ doplnila Greplová.

Klasiku mnohem více hledají v knihovnách středoškoláci, kteří se připravují na maturitu. U nich vede žebříček oblíbenosti osmistránkový Král Lávra. Mezi nejvíce půjčované knihy patří Petr a Lucie, Romeo, Julie a tma, Bylo nás pět, Malý princ, Farma zvířat a Král Krysa. „Jirásek, Němcová, Foglar, Neruda je klasika. Ještě Erben s Kyticí, Máchův Máj, Shakespeare odolávají mladé vlně, která by nejraději jen vlkodlaky, upíry, horory,“ řekla ředitelka knihovny v Jaroměřicích Danka Machálková.
Děti prý nečtou, tvrdí některé průzkumy. Učitelé v Pardubickém kraji ale tohle nepodepíší. „Jsou děti, které nečtou, ale to bylo i za nás, že kluci někde sehnali výpisek a naučili se ho zpaměti. Mám ve škole holčinu, která přečetla třicet knížek za jeden školní rok. Dnes mají školáci více zájmů, je tady internet, sportují. Ale i mezi dětmi je mnoho vášnivých čtenářů,“ uzavřela Jirečková.