Ve třech případech jim zhatil plány Nymburk, dvakrát Prostějov a jednou do jejich rány nasypaly sůl Děčín a teď nově také Opava.

Beksa absolutně nezvládla semifinále po psychické stránce. Její myšlenky na finále už řádně nahlodalo Ústí nad Labem o kolo dřív. A „formu“ si přenesla i do dalších bojů. Ne kalich, ale sud hořkosti si vypila ve čtvrtek, když padla 89:90.„Pro nás to byla těžká série, obzvlášť poté, co jsme prohráli první dva domácí zápasy. Našli jsme v sobě bojovnost do třetího duelu, byli jsme schopni vyhrát. Jenže ve čtvrtém utkání jsme udělali až příliš mnoho mentálních chyb. To, že jsme ho nezvládli, byl hrozně důležitý moment pro další vývoj série,“ tvrdí pardubický kouč s americkým pasem Levell Sanders.

Ano, jeho svěřenci šli do pátého střetu v krajně nevýhodné pozici, přesto při výhře by ještě zabrnkali na opavské nervy. První poločas odehráli famózně a Slezané se sháněli po ručníku. Začali však riskovat ze všech pozic a jak se tenčil pardubický náskok, rostlo jejich sebevědomí. A domácí se spíše než na soupeřův koš dívali na časomíru…

„Do zápasu jsme vstoupili s velkou energií. Běhali jsme do protiútoků, dobře jsme bránili, doskakovali. Bylo logické, že po poločase se Opava bude snažit nás zpomalit, což také udělala zónovou obranou. My začali po sobě koukat a skóre padalo. Dali jsme jim příležitost, aby se dostali zpátky. Poslední střela Klečky nebyla o štěstí, protože on podobné střely trefoval celou sérii,“ odmítá Sanders řeči o štěstí dvě vteřiny před koncem.

Znamená to, že vrcholem této sezony už může být pro Pardubice zase jen bronz…