O tom, že je Letní stadion uprostřed Pardubic městu pro ostudu, nemůže být pochyb. Jedná se o ruinu, která už se ke svému prvotnímu účelu ani nepoužívá. Rekonstrukci by si zasloužil, tribuny jsou navíc památkově chráněné, takže se o ně radnice postarat musí.
Jenže cena celého projektu, jenž kromě stadionu zahrnuje i úpravu přilehlého okolí, se vyšplhala na 553 milionů korun, které by město hradilo ze svého – lépe řečeno z úvěru. Dotace na takové projekty neexistují.
Fotbalisté argumentují tím, že mají velkou základnu mladších ročníků a že lepší zázemí potřebují pro další rozvoj a vysněný postup do nejvyšší soutěže. Obří investice je však automaticky do první ligy nepošle.
Sport si nepochybně podporu zaslouží, Pardubice však teď musí řešit mnohem palčivější problémy, než je fotbal. Problémy, které se denně dotýkají podstatně většího množství lidí.
Nadjezd u nemocnice vyžaduje rekonstrukci už dlouho, v roce 2017 se z něj dokonce zřítila velká betonová deska. Je nezbytné vyřešit celé napojení nemocnice, dopravní situace je tam denně neúnosná. A podobných příkladů by bylo více.
Rovněž je nutné postavit parkovací domy, které jsou už mnoho let jen na papíře. Parkovacích míst je v Pardubicích málo, což kouzelně ilustruje i čerstvý případ chytráka, který si na chodníku vedle parkoviště přimaloval vlastní stání.
Ale je třeba dívat se i do budoucnosti. Demografická křivka je neúprosná, obyvatelé stárnou a kapacity domovů pro seniory jsou už teď nedostačující. O novém se stále jenom mluví. A nejde jen o klasické domovy, zvyšuje se i počet pacientů s Alzheimerovou chorobou, kteří vyžadují speciální péči.
Když si Pardubice braly miliardový úvěr, bylo téměř jasné, že většina peněz půjde do sportu. Ale aby více než polovina putovala do jednoho jediného projektu, a to v době, kdy je třeba řešit závažnější problémy, je nepřípustné.
