Komunální volby se v Pardubicích opakovat nebudou. Stížnost a snahu zneplatnit výsledky voleb, za nimiž stojí Hnutí Fair Play a volební strana Naše Pardubice, Ústavní soud rok od ustanovení nového zastupitelstva nepodpořil. „Soud dospěl k závěru, že jde o ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou,“ potvrdila mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Strana Naše Pardubice výsledky voleb napadla poté, co získala 4,93 procenta hlasů. K pětiprocentní hranici tak straně chybělo jen několik hlasů. Podle slov představitelů uskupení však Naše Pardubice měly mít větší zisk, jelikož údajně došlo k chybě při sčítání hlasů.

ČESTNÁ PROHLÁŠENÍ

„Nejzávažnějším důkazem, že výsledky voleb nebyly přesné, byla čestná prohlášení voličů, která výrazně převýšila počet hlasů, který jsme podle oficiálních výsledků měli dostat v okrsku 1001. To bylo podle našeho názoru dostatečnou indícií, že výsledky nejsou v pořádku,“ vysvětlil za Naše Pardubice Filip Sedlák.

Proto se po volbách strana obrátila na Krajský soud v Hradci Králové, konkrétně jeho pobočku v Pardubicích. Ten ale návrh na zneplatnění voleb zamítl. „Tvrzení, které uvedli, nelze považovat za indicii směřující k tomu, aby soud přikročil k přepočítávání hlasů, jak navrhovatelé požadovali,“ řekl mluvčí soudu Jan Kulhánek.

„Neuvedli v návrhu skutečnosti a věrohodné důkazy, z nichž by bylo možné vyvodit porušení volebního zákona,“ pokračoval Kulhánek.

Podle Sedláka však strana potřebné důkazy dodala, ale soud je neuznal. Právě proto v lednu odeslala proti rozhodnutí krajského soudu ústavní stížnost.

NEUZNANÉ DŮKAZY

„Když jsme studovali další případy z těchto i předchozích voleb, zjistili jsme, že vyjádření voličů, čestná prohlášení a svědecké výpovědi, vždy vedly aspoň k tomu, aby si soud vyžádal volební dokumentaci. V našem případě je ani neuznal jako důkazy,“ vysvětlil Sedlák, proč se strana obrátila na Ústavní soud.

Tomu trvalo rozhodnutí deset měsíců, mezitím v Pardubicích již rok fungovalo nové zastupitelstvo. Ústavní soud ale stížnost strany odmítl jako neopodstatněnou.

Podle něho krajský soud postupoval správně, když označil výpovědí svědků jako důkazy, které nemusejí být pravdivé a jejichž pravdivost lze těžko ověřit. „Takovéto jeho úvahy lze stěží označit za nelogické či nepravdivé,“ dodala Sedláčková.

„V naší stížnosti nešlo o to, že se Sedlák nedostal do zastupitelstva. Naším cílem bylo, aby Ústavní soud jasně řekl, že čestná prohlášení nemůže soud odmítnout jako důkaz bez logického zdůvodnění,“ vysvětlil Sedlák s tím, že se soud vyhnul odpovědím na některé důležité otázky.

„Do budoucna nebude mít smysl návrhy na neplatnost voleb podávat, protože bude čistě na libovůli soudů, zda se budou chtít do přepočítávání pouštět. Demokratické principy volebního systému dostaly na frak,“ uzavřel Sedlák.