123. Velká pardubická s Českou pojišťovnou se nezadržitelně blíží. Již v pátek odstartuje dostihový svátek na pardubickém závodišti VI. ročník středoevropské dražby anglického plnokrevníka. V sobotu jsou na programu rovinové dostihy. Hlavní dostihové menu pak připadá na neděli.
Jak to v době Velké pardubické chodí ve stájích, prozradila Deníku KATEŘINA MANDYSOVÁ (na snímku) z technického a realizačního oddělení pořádajícího Dostihového spolku Pardubice.

Kolik koní se za dobu trvání Velké pardubické ve stájích vystřídá?
V neděli se tu vystřídá asi 110 až 120 koní. Už v pátek je zde  připravena dražba anglického plnokrevníka. Ustájena je tady zhruba padesátka koní. Před Velkou pardubickou se konají rovinové dostihy, kterých se účastní zhruba sedmdesát až osmdesát koní, podle počtu dostihů a startujících.

Jak se o koně pečuje před samotným dostihem?

Důležitá je samozřejmě standardní celoroční péče, tedy  365 dní v roce, nehledě na svátky nebo prázdniny. Koně, kteří běhají velké dostihy, mají trochu větší nároky jak na skladbu stravy, tak na celkovou péči. V dřívějších dobách se přímo v paddocku před dostihy prováděla veterinární přejímka, která byla veřejná, ale letos už je zrušena. Pro někoho to znamenalo, že musel koně na závodiště dopravit dříve, třeba už v sobotu večer. Kůň pak byl představen jednak veřejnosti, jednak veterinárním lékařům, kteří zhodnotili, jestli je schopen startovat ve Velké pardubické či nikoli. Na závodišti se o koně starají sami trenéři a ošetřovatelé. My pro ně připravíme jenom to zázemí.

Mají žokejové či trenéři nějaké speciální požadavky v péči 
o své koně?

Maximálně se stane, že chtějí vypnout napáječku v boxu, nebo aby měl jejich kůň podestláno speciálními pilinami. Ty se dodávají zabalené v igelitu, jsou takzvaně bezprašné. Některým koním se pro změnu máčí box. Ale to jsou spíše takové drobnosti, jež se dělají standardně nejen u Velké, ale  i u běžných dostihů.

Je rozdíl mezi požadavky zahraničních a českých žokejů?

Ani ne. Požadavky pro ustájení koní jsou v podstatě stejné.

Jaké je nezbytné vybavení stájí?

Je rozdíl mezi stájí, ve které kůň pobývá po celý rok, a tou, která se využívá jen na dostihy. Nejčastěji se používá pilinová podestýlka, aby ji koně nežrali, ačkoli někteří jedinci jsou zvyklí na slámovou podestýlku. Přesto se dává přednost pilinám, v cizině třeba i novinám či papírové drti. Box musí mít také napáječku, jinak stáj pro dostihové účely nepotřebuje vůbec nic.

Kdo zodpovídá za krmení koní?

Co se stravování týče, pro koně nic nepřipravujeme, jelikož před vlastním dostihem nesmí nic jíst. Pokud by běželi s plným žaludkem, mohlo by také dojít ke zdravotním problémům. Ale jinak dostávají to, na co jsou zvyklí. Každý trenér je krmí jinak. Někdo využívá krmné směsi, různé granule nebo müsli, někdo krmí starým standardním způsobem, tedy mashem, jehož základem je oves, otruby, ječmen, sója, jablečné úsušky, melasa, prostě všechno možné, co koně potřebují. Je tedy na trenérech, co si pro své koně zajistí.

Kdy koně přijíždí do areálu a jak dlouhou dobu zde stráví?

Většina koní je do areálu dopravena v ranních hodinách, protože tu musí být hodinu a půl před startem prvního dostihu. Pak je převezme veterinární kontrola, které trenér předloží zdravotní průkaz. Kůň totiž musí být  naočkován a mít potvrzení o krevních testech a až potom je odveden do stáje. Většina závodníků pak odjíždí hned po skončení dostihu, takže u nás stráví tak šest hodin. Výjimku tvoří cizinci. Ti přijíždějí již třeba v úterý nebo ve středu, kvůli aklimatizaci koní.

Kdy si kůň a žokej mohou vyzkoušet terén a kurz?

Kůň si terén dostihu vyzkouší už při kvalifikaci na Velkou pardubickou. Pokud ji tedy běhá u nás. Jezdec se pak kurz musí naučit podle plánku, nebo si může projít trať po svých. Pokud přijedou cizinci v předstihu, mají možnost práce na dráze.

Jaké je chování koní před startem nebo při závodu?

Koně už na to jsou většinou zvyklí. Chovají se klidně. Samozřejmě se mohou objevit jednotlivci, kteří jsou nervóznější než ostatní. Ale na to existují různé přípravky na bázi vitaminů, které zklidňují nervovou soustavu. Koně, kteří běhají překážkové dostihy, už jsou starší a zkušení  a na podobnou atmosféru a množství lidí zvyklí. Říká se, že když kůň běží Velkou pardubickou opakovaně, tak už zná nazpaměť i kurz a ví, do čeho jde.

Mají žokejové s koňmi před závodem nějaký rituál?

Některý žokej se jde na koně před závodem podívat, jiný jej vidí až v paddocku, další závodníci nosí talismany pro štěstí. Rituály žokejů jsou velmi individuální. Někdo nemá vůbec žádné.

Co všechno musí kůň zvládnout, aby se mohl zúčastnit Velké pardubické?

Na Velkou pardubickou se koně trénují dlouhodobě. Dalo by se říci, že celý život. V okamžiku, kdy se kůň vybere do překážkového provozu, má skokové předpoklady, tak se postupně, a to i několik dalších let, připravuje na Velkou pardubickou. Začíná většinou na proutěných překážkách, přechází na steeplechase nebo  na steeplechase cross-country, podle toho, co mu jde lépe. Postupně by se měl dopracovat k tomu, že se může kvalifikovat na Velkou pardubickou. Aby se ale mohl zúčastnit kvalifikace, musí absolvovat dostih III. kategorie. Nechodí to tak, že by se do kvalifikace mohl přihlásit kdejaký kůň. Poté, co je kvalifikován a je mu šest let a více, může startovat na Velké pardubické.

Iveta Koubková