První práce na zvonici začnou ještě letos, dokončení se plánuje na příští rok.

„Naším záměrem je opravit a turisticky zatraktivnit celý areál kostela, který přešel do vlastnictví obce před více jak rokem. Ačkoliv stojí na prvním místě zájmu samotný kostel, máme své plány i se zvonicí,“ řekl starosta Velin Petr Krejcar.

Podle jeho slov je stav dřevěné zvonice v současné době nevyhovující. „Vnitřní prostory jsou značně zaneseny špínou a je třeba provést i některé stavební úpravy. Poté hodláme zvonici zpřístupnit veřejnosti. Chceme do ní instalovat ukázky pracovních nástrojů potřebných ke stavbě zvonic, informační panely s popsanými pracovními postupy a upozornit na tesařské značky, které se v naší zvonici zachovaly. Pozornost zaslouží i oba velinské zvony, kterým též hodláme věnovat informační panely,“ objasnil své záměry Petr Krejcar a dodal, že v letošním roce se zvonice dočká vyčištění.

„Velinská zvonice je nádherná především svojí architekturou, která je ojedinělá. Podle odborníků patří mezi nejcennější zvonice u nás. Její stav není katastrofální a chystané záměry jsou velmi nadějné,“ zhodnotil plány velinského starosty pražský kampanolog Radek Rejšek, který od roku 1989 jezdí po českých a moravských zvonicích a zaznamenává zvuky zvonů.

Otevře-li se zvonice návštěvníkům, bude potřeba věnovat péči i zvonům.

„Nejsou ve vyloženě špatném stavu, ale je vidět opotřebení. Obzvláště ten velký z roku 1588 je dost vytlučený, neboť srdce bije stále postejného místa, a bude třeba jej otočit o devadesát stupňů. Ve velice dobrém stavu je naopak závěs srdce a je vidět, že se o zvony ve Velinách někdo v minulosti pečlivě staral. Menší zvon je v dobrém stavu a vytlučený není,“ popsal stav zvonů Radek Rejšek.

Právě ten malý zvon se ale pyšní zajímavým primátem. Pochází z roku 1468 a nese pravděpodobně nejstarší zvonový nápis psaný v češtině. Je také „ocejchován“ červenou emailovou barvou.

„Tyto značky se na zvony dělaly v průběhu válečné rekvizice. Je tedy pravděpodobné, že zvon měl za války pohnutý život a byl možná zrekvírován, ale do Velin se vrátil. To by jistě stálo za archivní výzkum,“ doplnil kampanolog Radek Rejšek.

Lukáš Peška