Koupě Automatických mlýnů od Josefa Gočára za 25 milionů korun nemusí najít v pardubickém zastupitelstvu dostatečnou podporu. Novinářům to řekl primátorčin náměstek František Brendl ze sdružení Pardubáci.
Zastupitelé mají o získání národní kulturní památky do majetku města rozhodovat ještě tento měsíc.

Náměstek Brendl už není optimistou

„Po úterním zasedání finančního výboru už takový optimista nejsem. Chtěl prosadit zastavení celé akce," prohlásil František Brendl.

Firma GoodMills, která v Automatických mlýnech skončila výrobu loni na jaře, nabízí areál o rozloze téměř 11.000 metrů čtverečních za 25 milionů korun. Původní nabídka činila 40 milionů korun.
Město připravilo zastupitelům podrobné podklady pro využití mlýnů včetně možností získání dotací a provozních nákladů zhruba na tři až čtyři roky. Pokud se zastupitelé rozhodnou mlýny koupit, prvních šest měsíců budou zavřené, poté už mohou z části sloužit veřejnosti.

„Během půl roku by vznikla organizace, která by mlýny spravovala. Poté by měl být areál otevřený pro kulturní a společenské účely, ale také pro podnikání. Jsou tam sklady, kanceláře, ubytovací prostory, které se dají okamžitě pronajmout," nechal se slyšet projektový manažer města Miroslav Janovský.

Tento stav by mohl trvat zhruba tři roky, než by se objekty začaly s pomocí dotací opravovat. Město už má studii využití areálu.

Centrálním místem je hlavní budova navržená slavným architektem Josefem Gočárem a navazující přístavby od architekta Karla Řepy.

Mohlo by tam vzniknout IQ centrum, učebny pro umělecké obory základní umělecké školy, velký sál s kapacitou 250 míst, rezidenční ateliéry, polytechnické centrum neboli centrální dílny pro školáky, prostory pro začínající firmy v oboru kreativního průmyslu nebo také kavárna a prezentační místnost města.

Mohou získat evropské dotace

Na obnovu památkově chráněných objektů by město mohlo získat evropské dotace, odhadem 250 milionů korun. Další dotace by mohly zaplatit kulturně-vzdělávací projekty. „Je lepší opravovat areál postupně, aby s ním lidé za roky oprav neztratili kontakt," svěřil se Miroslav Janovský.

Mlýny vznikaly v letech 1910 až 1925 pro bratry Winternitzovy a charakteristické je pro ně řádkové zdivo ze světlých a tmavých cihel typických pro anglosaskou architekturu. Objekty od Karla Řepy jsou mladšího data.
Další přístavby jsou z druhé poloviny dvacátého století a už se na ně nevztahuje památková ochrana.

Anketa: Měli by pardubičtí zastupitelé souhlasit se záměrem města koupit Automatické mlýny?

Petr Dohnal, ředitel Východočeského divadla
Byla by škoda, kdyby mlýny zmizely z mapy Pardubic. Patří mezi dominantu tohoto města. Souhlasím s tím, aby je město koupilo, ať už za účelem vybudovat zde sportovní areál, nebo aby sloužily pro různé kulturní akce.

Evžen Báchor, fotograf, včelař
Souhlasím s tím, aby město Automatické mlýny zachránilo. Mám k nim citový vztah, myslím si, že by se nemělo zapomínat na tradici mlynářství a budova by měla mít trvalou expozici, která by připomínala to, za jakým účelem byly mlýny postaveny.

Roman Sodomka, ředitel krajské hospodářské komory
Nesouhlasím s tím, aby město mlýny odkoupilo. Aby to nedopadlo jako s areálem Tesly Kyjevská. Myslím si, že peníze jsou potřeba na daleko důležitější věci. Koupi Automatických mlýnů bych přenechal soukromníkům.

A jaký je váš názor? Měli by zastupitelé města koupit budovu mlýnů? Hlasujte v naší anketě