Řeč čísel je jednoduchá. Zatímco ještě před sedmi lety byla v Pardubickém kraji ve velmi špatném nebo dokonce havarijním stavu čtvrtina krajských silnic, tedy II. a III. tříd, letos už je to téměř polovina. Pokud bude postupné rozpadání silnic pokračovat nynějším tepem a nenajde se víc peněz na jejich opravy, bude za pět let v naprostém rozkladu 70 procent těchto vozovek. Ze silnic třetích tříd jsou už nyní v dezolátním stavu asi tři čtvrtiny.

Se zoufalou situací ve středu seznámil novináře pardubický krajský radní zodpovědný za dopravu Jan Tichý.

„Na zimní i letní údržbu našich silnic máme ročně kolem 350 milionů korun, to je v přepočtu jen 114 tisíc korun na jeden kilometr. To je vůbec nejméně v republice, v tak nízkém množství financí jsme 'předstihli' i doposud poslední Královéhradecký kraj,“ řekl Tichý. Některé kraje naproti tomu dostávají po přerozdělení daní i více než 300 tisíc korun na kilometr silnic.

Vypadá to skoro, jako kdyby si Tichý posypal hlavou popelem. Jsou to totiž právě kraje, které finacují své silničáře. Ale omyl. Tichý neopomněl zdůraznit, že vinu za tuto zoufalou situaci nese stát, který silnice krajům roce 2004 ve zbídačelém stavu už předal.

Letošní zima postupující dílo zkázy dále dokonala. Silničáři už vytipovali v celém kraji 114 kilometrů nejhavarijnějších úseků, které nutně potřebují zásadní opravu. Jenže to by znamenalo najít někde půl miliardy korun. A to se rovná zbožnému přání.

Kraj našel v rozpočtu před měsícem pouze 30 milionů, to však bude stačit jen na výspravy zlomku z nich. Královéhradecký kraj pak poskytl cestářům navíc dokonce jen 12 milionů.

„Třicet milionů uvolněných krajem nám umožní opravit sedm úseků silnic, které jsou v havarijním stavu. U ostatních havarijních úseků nám nezbývá nic jiného, než je označit dopravním značením,“ sdělil ředitel pardubických krajských silničářů Miroslav Němec.

Mezitím se budou rozpadat další a další vozovky. Celkový vnitřní dluh na silnicích, tedy aby byly uvedeny do ideálního stavu, je v celých východních Čechách odhadován už na 17 miliard korun.

Co s tím? Náměstek Tichý by si rád půjčil od Evropské investiční banky miliardu korun. Pardubický kraj přitom už beztak patří mezi nejzadluženější české kraje.

„Ročně investujeme do oprav silnic z našich prostředků sto milionů korun. Je vědecky podloženo, že je lepší opravovat najednou než postupně, při postupných rekonstrukcích by totiž celková suma byla ještě podstatně vyšší. Do té doby by se nám většina silnic třetích tříd mohla úplně rozpadnout na 'polňačky',“ tvrdí Tichý.,

Škody po zimě? Třikrát větší než vloni…

Škody na silnicích po zimě v Královéhradeckém kraji silničáři odhadují na rekordních 300 milionů korun. To je o 200 milionů více než loni. Zima přitom nijak výjimečná nebyla. Jenže stav vozovek je rok od roku zanedbanější, cestáři mají peníze jen na lokální vysprávky.

„Poločas rozpadu vozovek se prostě dostal do fáze, kdy běžnou údržbou nelze zastavit degradaci jejich stavu. Takže za uplynulou zimu vzrostlo poškození vozovek o dalších dvacet procent,“ řekl náměstek hradeckých krajských silničářů Petr Zima.

Kraj již nyní ví, že peníze ušetřené na zimní údržbě na letní opravy zdaleka stačit nebudou. „Na rozsáhlejší rekonstrukce silnic budeme chtít získat především peníze z EU,“ řekl hejtman Lubomír Franc.

Podle cestářů vznikly největší škody na silnicích během prosince a ledna. „V tomto období byly velké výkyvy počasí a teplotní rozdíly. Sněžilo, mrzlo, tálo. To má na poškození vozovek velký vliv,“ uvedl šéf krajských silničářů Miloš Štěpán.

„Poškození nejsou letos velká jen co do plochy výtluků, což bývá obvyklé, ale také co do hloubky. Velké škody vznikly i na pozemcích kolem silnic a vegetaci, o které se staráme,“ doplnil Zima. Hodně utrpěly i opěrné zdi, mosty či odvodnění silnic.