Pardubický kraj věří tomu, že se znovu podaří prosadit splavnění Labe z Přelouče do Pardubic. Dřívější záměr vybudování plavebního kanálu přes takzvané Slavíkovy ostrovy zastavil nesouhlas ministerstva životního prostředí s vydáním výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. „Nyní by však plán mohl mít naději na úspěch,“ řekl krajský radní pro dopravu Jan Tichý (ČSSD). Cestu k zásahu do lokality s desítkami druhů chráněných živočichů a rostlin otevřela změna zákona na konci loňského roku.

Chráněné druhy

„Krajský úřad vydá nová stanoviska ohledně ohrožených a kriticky ohrožených druhů. Myslím, že obě budou kladná,“ uvedl Tichý. Podle něj se podařilo týmu vědců České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze prokázat, že chráněné druhy hmyzu na Slavíkových ostrovech, zvláště motýlů modrásků, se daří přemístit na nově vytvořená náhradní stanoviště, a uvolní tím místo plavebnímu kanálu. Městský soud v Praze přitom 4. června zamítl žalobu Ředitelství vodních cest, jíž se státní organizace chtěla domoci výjimky k zásahu do biotopu chráněných organismů v této lokalitě. Ekologická organizace Děti Země kritizovala také posudek, který pro investora zpracovali experti ČZU, jako zaujatý.

Po změně zákona o ochraně přírody a krajiny dnes může potřebnou výjimku z ochrany kriticky a silně ohrožených druhů udělit kraj, nikoliv jako dříve pověřená správa chráněné krajinné oblasti.

Náměstek Jan Tichý očekává, že se proti souhlasnému stanovisku kraje ekologické organizace odvolají, rozhodovat bude ministerstvo životního prostředí a v poslední instanci možná soud.

Splavnění Labe do Pardubic má stát přes dvě miliardy korun. Pro prodloužení vodní cesty o 24 kilometrů z Přelouče do Pardubic měly vzniknout více než tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty a nová přemostění, celkem za zhruba dvě miliardy korun. Další peníze by stálo vybudování pardubického přístavu se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály – obilí, písek, hnojiva či posypové soli. „Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci,“ poznamenal Jan Tichý.

Ekologové jsou proti

Podle ekologických organizací, které se staví proti záměru, je však stavba také neekonomická, neboť železniční trať, která podél řeky vede, má dostatečnou kapacitu na přepravu většiny nákladů.

Samotné výlety na lodi neopravňují k tak velké investici, i když peníze pocházejí z fondů Evropské unie.
Dosavadní analýzy společnosti Přístav Pardubice potřebnost splavnění přesvědčivě neprokázaly.
Podle Jana Tichého se však do splavnění řeky investovaly stovky milionů korun, které by jinak mohly být promarněny. Poukazuje také na investice do říční dopravy v Německu a Francii.

Smysluplnost investic do lodní dopravy zpochybnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). „Ministerstvo dopravy věrohodným způsobem neprokázalo potřebnost investic na rozvoj a modernizaci labské vodní cesty. Nepředložilo žádné doklady, které by prokazovaly míru efektivnosti celkových finančních prostředků předpokládaných na dobudování labské vodní cesty,“ praví zpráva NKÚ z ledna loňského roku.

(zr, čtk)

OTÁZKA PRO: …Tomia Okamuru, viceprezidenta a mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Má podle vás větší budoucnost splavnění Labe nebo modernizace letiště?
„Pardubický kraj je z hlediska návštěvnosti zahraničních turistů nejhorší v republice. Posun nepřinese ani splavnění Labe a ani modernizace pardubického letiště. Nejsou totiž pevným systémovým celoročním podhoubím, které by bylo lákadlem pro turisty. Jestli chce Pardubický kraj profitovat z cestovního ruchu, musí se tam vytvořit turistická infrastruktura, která by zahraniční turisty dokázala zachytit. Pardubické letiště je na houpačce. Před několika lety tam začaly létat ruské společnosti, ale ruští turisté, ač jejich počet narostl, v Pardubicích nezůstávají a jedou hned do Prahy. Jestliže chce kraj turisty lákat celoročně, musí nabídnout lokální gastronomické speciality, podobně jako jsou ve Francii či Itálii. Protože hlad a žízeň mají lidé celoročně. Profitovat by se dalo z pardubického perníku. Již dávno se v kraji měly nabízet perníkové knedlíky, omáčky a další jídla. Například nedávno jsem měl v Děčíně perníkovou omáčku, v Pardubicích však nic takového není. Dalším bodem turistické infrastruktury jsou ubytovací zařízení. Je třeba budovat je tak, aby mohly být využity celoročně. To znamená mít zde i nějaký konferenční prostor či wellness. Mohly by jich využívat třeba firmy pro školení. Toto jsou tedy dva konkrétní případy, jak cestovnímu ruchu pomoci. Například Litomyšl má nejvíce nevyužitý potenciál v republice. Není tam turistická infrastruktura, která by přilákala k přenocování. A o to jde, když tam turisté nepřespí, kraj neprofituje,“ řekl Tomio Okamura. (msu)