Ministr Kalousek řekl, že nám na silnice nic nedá, postěžoval si ve středu královéhradecký krajský radní pro dopravu Josef Ješina.

Ano, nedá. A kde nic není, ani smrt nebere. A východočeská hejtmanství tváří v tvář škodám na silnicích, které jsou větší než po kterékoliv předcházející zimě, zjistila, že na opravy také nemají peníze.

Pardubický kraj ve svých rezervách našel pro cestáře navíc jen 30 milionů, Královéhradecký kraj ještě méně: pohoupouhých 12 milionů. A to je, vzhledem ke stavu silnic, jak když smrkne. Potřeba by bylo mnohem víc.

„Stačit to skutečně nebude. Ani náhodou. Ale nedá se nic dělat. Kvůli krizi vybereme o 300 milionů méně na daních, k tomu rostou výdaje na zdravotnictví a další oblastí,“ krčí bezradně rameny Ješina.

Zatímco vloni si ještě cestáři mohli vypomoci 50 miliony korun, které do každého kraje poslal úlitbou stát kvůli dlouhé a pro cestáře kruté zimě, letos nebude nic. Po kalouskovsku.

„Loni nám dalo ministerstvo dopravy 48 milionů korun. Vláda tehdy zohlednila, že zima byla loni velmi náročná. Jenže ta letošní byla náročná stejně, někdy byly i vyšší škody,“ posteskl si náměstek pardubického hejtmana Roman Línek.

Poté, co Pardubický kraj přihodil svým cestářům 30 milionů, bude jejich celkový rozpočet na údržbu a opravy 380 milionů korun. Vzhledem k tomu, že téměř polovinu z toho spolkne zimní pluhování a základní údržba, na letní záplatování a frézování už moc nezbude. „Jen na nejnutnější opravy nám chybí 80 milionů,“ potvrdil šéf pardubických krajských silničářů Miroslav Němec.

Poločas rozpadu

Kažodoroční záplatování přitom nestačí, cesty jsou brzy opět rozdrolené, na pořádné opravy však není. Poškození silnic, které krajům patří, tedy druhé a třetí třídy, tak vzrůstá rok od roku a každá zima tuto „nepoctivost“ silničářů odkrývá ve stále výraznější nahotě.

„Poločas rozpadu vozovek se prostě dostal do fáze, kdy běžnou údržbou a lokálními vysprávkami nelze zastavit degradaci jejich stavu. Takže za uplynulou zimu vzrostlo poškození vozovek o dalších dvacet procent,“ řekl náměstek královéhradeckých krajských silničářů Petr Zima.

Tanto narůstající, tzv. vnitřní dluh silnic, dosahuje ve východních Čechách už zhruba 17 miliard korun. Jinými slovy, právě tolik peněz by bylo potřeba, aby se zdejších 7000 kilometrů „dvojek“ a „trojek“ uvedlo do ideálního stavu. Stovky kilometrů už jsou za hranicí životnosti a hrozí, že se do pár let úplně rozpadnou.

Vedení obou hejtmanství svalují vinu na stát, od nějž kraje silnice v roce 2000 už v dezolátním stavu převzaly. „Tehdy stát sypal do každého okresního cestmistrovství 100 milionů ročně jen na opravy. O tom se nám může jen zdát! My jsme od té doby investovali do silnic sedm miliard korun, ale nikde to není vidět. Poškození vozovek narůstá geometrickou řadou a letošní holomrazy to jen umocnily,“ dodal hradecký radní Ješina.

Špatný stav vozovek trápí i řidiče kamionů

Východní Čechy – Hluboké výmoly a rozbité silnice přidělávají teď na jaře vrásky profesionálním řidičům.

„Představte si, že máte za vozidlem připojen několikatunový návěs. Celá souprava je navíc podstatně širší a delší než osobní auta, takže v rámci zachování bezpečnosti provozu je lepší díru prostě projet a doufat, že se s vozidlem nic nestane,“ popsal praxi řidič logistické společnosti Šmídl ze Žamberka na Orlickoústecku.

Pokud dojde k proražení pneumatiky nebo deformaci ráfku, jsou na tom řidiči kamionu o poznání hůře než řidiči osobních aut. Pouze vyměnit poškozenou pneumatiku je vzhledem k velikosti a hmotnosti kola obtížnější. V krajních případech je třeba přivolat servisní techniky.

Špatný stav českých silnic tak postihuje i řidiče kamionů, kterým přitom bývá často spíše dáván za vinu. Dopravci přitom tvrdí, že se pouze snaží co nejlépe využívat své přepravní kapacity.

„Pokud by kamiony jezdily poloprázdné, projeví se to nejen na zvýšené ceně přepravovaných výrobků, ale také na zvýšení počtu kamionů a množství vypouštěných emisí. Zákon jasně stanovuje, jak těžké vozidlo může na vozovku vyjet. Silnice by měly této zátěži odpovídat,“ uvedla Martina Šmídlová z vedení společnosti Šmídl. (red)