Boudu nyní její majitel prodává prostřednictvím realitní kanceláře za 43 milionů korun. Koupí a zbouráním boudy by se Krkonoše podle správců parku zbavily betonového monstra, které v horách zbylo z doby komunistického režimu. Sdělil to mluvčí KRNAP Radek Drahný.

"Objekt Labské boudy leží v srdci první zóny národního parku a zcela narušuje krajinný ráz hor. Nyní je jedinečná příležitost tento betonový monolit odstranit," řekl Drahný. Správa parku již podle něj začala jednat s ministerstvem životního prostředí o možnosti koupě a zbourání boudy.

Právě ministerstvo či přímo vláda by koupi a zbourání boudy musely financovat, protože KRNAP na tak velkou investici nemá peníze. Cenu požadovanou realitní kanceláří přitom správa parku považuje za nadhodnocenou. Demolice boudy, která leží nedaleko pramene Labe v nadmořské výšce 1340 metrů nad mořem, by zřejmě přišla na několik desítek milionů korun, odhadl Drahný.

Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Při privatizaci majetku státního podniku Interhotely Krkonoše ji v roce 1996 získala dopravní firma Pumr & Ryba, Transport - Spedition z Lázní Bělohrad na Jičínsku.

Majitelé bělohradské firmy, podnikatelé Martin Pumr a Zbyněk Ryba, se boudu nyní rozhodli prodat, protože se chtějí soustředit na hlavní činnost svého podnikání, kterou je kamionová doprava. Podle dřívějšího Pumrova vyjádření pro ČTK se se již o prodeji boudy konalo s potenciálními zájemci několik jednání. Do rekonstrukce boudy v posledních letech její majitelé postupně vložili přes 15 milionů korun. Bouda má kapacitu 159 lůžek a rozsáhlé stravovací zařízení.

Obří betonová hmota Labské boudy v krkonošské krajině od doby svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti. V nedávné anketě serveru iDnes ji lidé označili za jednu z nejméně povedených staveb v hradeckém kraji.