VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kastelán zachraňuje kámen na opravy hradu

KUNĚTICKÁ HORA - Kdo z výletníků na Kunětickou horu se vydá na obchůzku v místech mezi skalní stěnou bývalého lomu a ovocným sadem, narazí zde na kupy navážky hlíny a kamení. Místo není příliš půvabné na pohled, ale o žádnou černou skládku suti nejde.

2.8.2007
SDÍLEJ:

Padající kameny z Kunětické hory.Foto: DENÍK/Petr Doubrava

Podle kastelána Miloše Jirouška si zde hrad uchovává cenný materiál na opravy. A navíc slouží jako val proti padajícím balvanům.

Převážná část umělé terénní vlny pochází z výstavby podzemního vodojemu na severním svahu vyvýšeniny, který vznikl již před několika lety.

„Nad tím je částečně suť ze stavby, která probíhá na hradě, tedy opravy západního křídla hradu a restaurace. To je spíše hlína. A v pravé části je ještě stavební suť, v níž je kámen, který používáme na stavbu,“ říká Miloš Jiroušek.

„Ten si tam jakoby meziskladujeme tak, aby nikde nehyzdil vrchní část areálu hradu, proto je uložený dole.“ Kastelán má velký zájem o kámen, který má původ z Kunětické hory. Pokud se tedy někde v okolí hradu dozví o tom, že se bourá například stará stodola, či se někdo sám ozve, snaží se s vlastníkem stavby dohodnout na jeho odkoupení.

„Někteří nám ho i darují. Prostě si tam materiál přivezeme a pak se z toho vybírá stavební kámen, abychom mohli opravovat hrad. Protože materiálu je skutečně nedostatek. A z těch staveb je naprosto ideální, kámen je už nějakým způsobem opracovaný a minimálně na jedné straně lícovaný, protože byl použit.“

Již při navážení zeminy a kamení ze základů vodojemu bylo rozhodnuto, že tento materiál na tomto místě již z velké části zůstane a na závěr prací se terén upraví a oseje travou.

„Bude tak vytvářet jakýsi přirozený val proti sesuvům části skalního masivu v západní části, kde je tento problém největší a kde k drobnému řícení dochází každou chvilku,“ osvětlil další funkci navážek kastelán Kunětické hory.

Velkým problémem hradu a otazníkem do budoucna je jeho statika. Kopec, na kterém byl ve středověku postaven, později narušil lom. I když se hlavní čast hradu podařilo zachránit, skála je již výrazně narušena. V sedmdesátých letech zde byly provedeny injektáže, ale zdaleka problém statického zajištění skalního masivu nevyřešily. Podle Jirouška naopak někde zásahy mohly být i kontraproduktivní, protože beton se mohl ztrácet v přirozených puklinách skalního masivu a ty se naopak mohly dále rozevírat.

„Otázka jakéhosi definitivního zajištění je stále před námi a je to veliký problém, který se bude muset do budoucna řešit. Rozhodně už nelze volit cestu nějakého kotvení a injektáže, protože masiv je tak rozkouskovaný a rozeklaný, že zjednodušeně řečeno není co kotvit k čemu. Budou se muset použít jiné způsoby a jak to tak vypadá, dojde i na nějaké částečné přisypání paty skalního masivu a mocné jílové izolace ve svrchních partiích. Je to problém, kterým se zabýváme, a který bude muset zřejmě řešit i následující generace,“ soudí Jiroušek.

O Kunětické hoře (z www.kunetickahora.cz)

533 52 Staré Hradiště, okres Pardubice

Představení hradu:

V rovinaté krajině 7 km od Pardubic vystupuje tato třetihorní vyvřelina 82 m nad okolní terén a tvoří charakteristickou dominantu východočeského Polabí.

Až do počátku 15. století jsou veškeré písemné zmínky o existenci hradu pouze nepřímé povahy. Po vypuknutí husitské revoluce zde stál hrad hejtmana Diviše Bořka z Miletína. V 15. století se v držení hradu dále vystřídali Soběslav Mrzák z Miletína, král Jiří z Poděbrad a jeho synové.

V roce 1491 koupil hrad s panstvím Vilém z Pernštejna. Za něj a jeho synů došlo k největším přestavbám hradu v pozdně gotickém stylu přecházejícím v rannou renesanci. Výsledkem byl dvouvěžový hrad, dochovala se pouze válcová věž na jihovýchodní straně, která je součástí čtyřkřídlového paláce. Důležité místo z hlediska hradní architektury zaujímá Kunětická hora výstavbou opevnění využívající mohutné zemní valy, kamenné zdi, suché příkopy a kruhové rondely. Celý systém obrany zajišťovali jednotlivé hradební okruhy a na severní straně opevněná přístupová cesta se šesti branami.

Po roce 1560, kdy se Kunětická hora dostala do držení královské komory, nastal úpadek. Ten vyvrcholil roku 1645, kdy za třicetileté války švédské vojsko hrad vypálilo. Podléhání zkáze urychlila těžba kamene vrcholící na přelomu 19. a 20. století. Pardubický muzejní spolek zastavil r.1916 těžbu a Kunětické družstvo zahájilo roku 1923 rekonstrukci podle plánu Dušana Jurkoviče. Po převzetí hradu do majetku státu byli v 70. a 80.letech provedeny další zásadní opravy, především hradního paláce.

Expozice:

Prohlídka hradu, rytířský sál, vstup na věž, hradní kaple sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologická expozice z výzkumu z areálu hradu, parforsní hony.

Návštěvní doba:

duben, říjen - soboty, neděla a svátky od 9 do 16 hodin

květen-září - denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin

víkendové programy: historický šerm, sokolnictví, výstavy a ukázky z výcviku, přehlídky koní

Mimo návštěvní dobu po dohodě se správou hradu.

Příjezd a parkování:

Hrad se nachází cca 6 km od Pardubic, parkoviště pod Kunětickou horou.Možnost použít MHD č.16 z Pardubic, jinak ČSAD, zastávka Stéblová.

2.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Okresní fotbal: Chvojenec vypekl vedoucí tým přeboru

Ilustrační foto.

Ťukáte si na cello, nebo na čelo?

Muž stál uprostřed rušné silnice

Pardubice - S mírně nesoustředěným chodcem uprostřed aut si chvíli nevěděli rady.

Tazatelé zkoumají dopravu. Navštíví tisícovku pardubických domácností

Pardubice – V Pardubicích začal průzkum dopravního chování. Na zvonky náhodně vybraných domácností tak budou zvonit tazatelé, kteří zjišťují, odkud kam a jakým dopravním prostředkem obyvatelé Pardubic cestují.

Výhru pardubické rezervy ukoval Kovář

Pardubice - Dvě nejtěsnější, ale tříbodová vítězství si připsaly oba týmy z regionu v 11. kole fotbalové Divize C.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT