Na rozdíl od oblastí, kde smrk představuje přes 80 % stromů v lesích, jako třeba na severní Moravě, kde jsou kvůli kůrovci mýceny obrovské plochy lesů. V lesích na Pardubicku totiž moc smrků nenajdete. Lesy ve východním Polabí trápí ovšem jiné neduhy, spojené s měnícím se podnebím a vrtochy počasí.

Kůrovec je na Pardubicku spíše jen nepříjemnost

„Kůrovec pro nás představuje nepříjemnost, ale nikoli tragédii, neboť v našich lesích je smrků pomálu. Daleko větším problémem je pro nás hynutí borovic, které usychají v důsledku poklesu hladiny spodní vody. Naštěstí škůdci borovic nejsou tak agresivní, jako je kůrovec u smrku, ale i přesto se k usychání borovic přidaly škody páchané brouky – například krascem borovým, který býval vzácným druhem, jenž těšil entomology ve sbírkách, ale nyní se stal kalamitním broukem,“ vysvětlil Radomír Charvát z Lesního družstva Vysoké Chvojno.

Podobné zkušenosti s kůrovcem mají i v polesí Strašov na Přeloučsku, které patří společnosti Kinský dal Borgo. „Kůrovec se v našem polesí vyskytuje, ale jen v malém množství, tudíž jej máme pod kontrolou. Jeho počty regulujeme lapáky a průběžnou těžbou poškozených stromů. Když máte v lese pořádek, pak se dá škůdcům úspěšně čelit. Nahrává nám také druhová skladba lesů, protože u nás máme zejména borovice a duby. Borovice nám bohužel usychají, takže musíme odtěžovat i uschlé kusy, zvýšená těžba pak vede ke ztíženému odbytu,“ popsal lesní Jan Němec.

Menší lesní podniky se mohou dostat do problémů

Lesníci ve Vysokém Chvojně na Holicku se potýkají s poklesem cen dřeva, kterou podnítila rychlá těžba, zapříčiněná suchými roky a kalamitními škůdci, podpořená také podzimní vichřicí. Chvojenští například těží v současnosti pětkrát více, než bylo obvyklé v předchozích letech. Podle Charváta se nejedná pouze o ekologickou katastrofu, ale také o katastrofu ekonomickou. Menší lesní podniky, které mají třeba jen tři zaměstnance a malý les, by totiž mohla současná situace položit. To by podle chvojenského lesáka znamenalo odliv lidí z lesnictví a venkova třeba do fabrik.

„Stát by měl lesnické podniky, zvláště ty malé a střední, finančně podpořit a pomoci jim tak překlenout toto těžké období. Finanční injekce od státu dostali lesníci například v Německu. Problémem je též nedostačující kapacita českého dřevozpracujícího průmyslu, takže jsou lesníci nuceni vyvážet dřevo do zahraničí, aby se vůbec zpracovalo,“ nastínil Charvát.

Svinčany a podmínky v tamním velkochovu. Mrtvá slepice leží mezi ostatními.
Šokující pohled do slepičích koncentráků. Jsou i u nás v regionu

Zároveň Charvát upozornil, že ne všude se sázejí smrkové plantáže, které jsou jedním z důvodů šíření lýkožrouta smrkového, zvaného jednoduše kůrovec. „Není pravda, že vše spraví listnaté lesy. Na Slovensku, kde vysázeli velké plochy buků, se objevil ve velkém kůrovec bukový. Teď je podezření, že se vyskytuje i v našem polesí. Zkrátka pokaždé, když je někde velká výměra jednoho druhu, přináší to komplikace. My se v družstvu snažíme o druhovou různost a přirozenou obnovu. V první obnově lesa sázíme do 10 % smrku, 50 % borovic a 40 % jedlí a listnáčů,“ dodal Radomír Charvát. 

Jaroslav Praisler