Na svět přišla před více než devadesáti lety, 5. března 1921, v rodině pardubického tiskaře Václava Vokolka. Jejími bratry byli Vlastimil (tiskař a vydavatel krásných tisků), Vojmír (výtvarník) a Vladimír (spisovatel). Dlouhých 70 let bydleli Vokolkovi v domě Za pasáží. Květu jsem poznal právě zde, zhruba před dvaceti lety. Tenkrát mě do tohoto bytu přivedl kamarád a pamatuji se, že tu byli i jiní mladí lidé.

Často a rádi jsme sem chodili, protože tam vládla vždy příjemná a svobodná atmosféra. Květa se v té době starala o bratra Vojmíra a zapojila se také do práce v ekumenické organizaci Středisko křesťanské pomoci, kde nezištně působila několik let. Historie vokolkovského bytu končí náhle, v únoru 2004. Květě už ubývá fyzických sil a tak se dva a půl roku po Vojmírově smrti stěhuje z Pardubic do charitního domova ve Staré Boleslavi.

Osobně si ale myslím, že v myšlenkách Pardubice neopustila nikdy. Do Boleslavi za ní jezdila řada přátel a jedna z prvních otázek vždy byla: „Tak co je nového v Pardubicích?“. Přestože Květa Vokolková nešla cestou svých bratrů, vždy jim přála a byla pro ně oporou. A pro ty, kdo ji znali, zůstane vzorem toho, jak žít pravdivě a obyčejně.

Pavel Pospíšil