Pohromu pro včelaře v celé České republice znamenala uplynulá zima. Toto roční období je totiž rozhodujícím ukazatelem pro rozmnožení parazitu Varroa destructor. Je–li zima teplá a mírná, jsou podmínky pro množení tohoto škůdce kvalitní.

Varroa destructor se do našich oblastí dostal v osmdesátých letech minulého století z Indie. Domestikoval se a parazituje na včelím plodu. „Z plodu vysává krev a tím ho oslabuje a ničí. V sobě pak množí viry, známe až osm druhů, a ty pak jako klíště předává zpět do krve včel. Včely jsou pak náchylnější a umírají na banální virózy. Jednou z nich je například viróza zakrněných křídel. Včelám nenarostou křidýlka nebo nožičky a nemohou tak v přírodě plnit svoji úlohu,“ vysvětlil Pardubickému Deníku Evžen Báchor, předseda pardubické organizace Českého svazu včelařů a dodal, že jmenovaný parazit přenáší i spóry moru včelího plodu.

Samotnou příčinou včelího moru je ale bacil Paena bacilus larva larva. Jeho inkubační doba je padesát let a je prakticky nezničitelný. Právě mor zapříčinil citelný úhyn včelstev na Pardubicku. „V březnu jsme zjistili na Hůrkách ohnisko nákazy morem. Spálili jsme jej a nebezpečí již nehrozí. Všechna včelstva v Pardubicích a okolních obcích do vzdálenosti deseti kilometrů, jedná se o 960 včelstev, jsou v současné době zakonzervována. Ochranné pásmo je uzvařeno a teprve výsledky analýzy ukáží, jak dál. Předpokládám ale, že vzorky budou v pořádku. V takovém případě může veterinární správa po třech měsících povolit pohyb včelstev uvnitř pásma a po roce pak ochranné pásmo úplně zrušit,“ řekl včelař Báchor.

Škody jsou citelné

Varroáza zkosila za poslední zimu v pardubickém regionu více jak třicet procent včelstev. „Abychom měli kvalitně zavčelenou veškerou plochu, potřebovali bychom mít v regionu 4500 až 5000 včelstev. Máme jich ovšem jen polovinu a uplynulá zima náš ještě o značné množství připravila,“ vyčíslil škody Evžen Báchor a dodal, že například v oblastech jihozápadních a západních Čech dosáhly škody mnohem větších rozměrů. Tam totiž uhynulo až sedmdesát procent včelstev.

Snůška nebude

Úhyn včel negativně ovlivní i letošní produkci medu. „Jelikož musíme kvůli ochrannému pásmu zůstat se včelami v zimních stanovištích, nebudou včely schopny nanosit do úlů potřebnou snůšku. Snůškové období totiž v našich podmínkách trvá od konce dubna do konce května a pak už tady nic nekvete. Letos se snůškou tedy vůbec nepočítáme,“ uvedl Báchor.

„Naším prvotním úkolem je snížit na minimum dopady varroázy. Neumíme ji sice úplně zničit, ale umíme se jí bránit. Problém je ovšem v tom, že řada starších včelařů těžce reaguje na nové podmínky a některé nové složité léčebné metody neovládá. Jejich včelstva tak jsou špatně léčena a nákaza se může opětovně šířit,“ řekl Báchor.

Nejen nemoci ale trápí místní včelaře. Úly a včelíny jim totiž likvidují a podpalují vandalové, škodí i zloději. „Kradou nám přímo celé úly se včelami a snaží se i prodávat včelstva do oblastí s velkou ztrátou, například do západních Čech. Pro prodej však potřebují vzorky, prokazující nepřítomnost moru. Ty se snaží od včelařů kupovat a slušně za ně platí. Podobné pokusy jsme zaznamenali i u nás,“ zakončuje předseda pardubických včelařů Evžen Báchor.

Varroáza



(Lukáš Peška)