Dva kilometry čtvereční bývalých lagun po těžbě jednoho kovu ukrývá další. Zájem o jeho těžbu má kanadská společnost Euro Manganese Inc. prostřednictvím české společnosti Mangan Chvaletice, s.r.o. Uvedl to Český rozhlas Pardubice.

Zájmové území leží na dohled od elektrárny – mezi ní a Labem se nachází bývalá odkaliště. V nich se ukládala hlušina po těžbě pyritu a ta obsahuje zbytky manganové rudy. Kaly ale také prosakují dále do půdy. Díky cennému kovu však má situace výhodné řešení pro všechny. Odtěžit laguny se totiž vyplatí a zbyde po nich zrekultivovaná krajina.

"Koncentrace kovu by mohla být tak 4 až 8 % objemu. V loňském roce již proběhly zkušební vrty, momentálně se připravují další, které by měly prozradit víc. Předpokládáme ale, že i tak má místo ekonomický potenciál, který má potvrdit vznikající studie proveditelnosti," říká Jan Votava, generální ředitel společnosti Mangan Chvaletice, s.r.o., která má na starosti přípravu těžby.

Situace je to poměrně unikátní. Mangan se těží zejména jako ruda. Ve Chvaleticích by však šlo o jeho získání z odpadu. Kromě ekonomické výhodnosti slibuje celý projekt i ukončení pokračující kontaminace podzemních vod z odkališť.

Materiál z lagun se postupně vytěží. V prvním kroku vznikne magnetickou separací koncentrát, který bude následně chemicky a elektrochemicky zpracován. Výsledkem budou vysoce čisté manganové produkty. Zbývající materiál se zaveze zpět na mezitím vytvořené nepropustné podloží a zrekultivuje tak, aby se na místo vrátila příroda. Plán je to na dlouhou dobu. Zpracování přibližně třiceti milionů tun kalů by mělo trvat až pětadvacet let.

Technologie zpracování by vyrostla přímo na místě poblíž elektrárny. Zatímco u odkališť by se z vytěženého kalu vyrobil koncentrát, na druhou stranu silnice má ústit uzavřený trubkový dopravník k lince na chemické čištění a elektrochemické zpracování. Samotný kov pak po železnici může putovat k odběratelům. Z Chvaletic by měla putovat surovina v nejčistší kvalitě.

"Otevřená plocha krajiny přitom bude malá, samotný materiál je mazlavý kal s třetinovým obsahem vody. Při samotné těžbě tedy nehrozí prašnost a povrch máme v plánu skrývat postupně v pásech. Na odtěžený pruh se bude vracet přefiltrovaný materiál jako podloží k rekultivaci a nevznikne tak ani potřeba meziskládky a převážení materiálu," vysvětluje Votava.

Kontinuálně by tak na místě skládky měl vznikat lesopark. Pozemky pod nynější skládkou patří obcím i soukromým majitelům. S těmi nyní firma jedná o odkupu za podmínek, že rekultivované plochy po skončení těžby vrátí zpět do jejich majetku.

"Snažíme se hovořit o celém projektu s okolními obcemi i s občany, otevřeli jsme ve Chvaleticích informační kancelář. V tuto chvíli nemáme od okolních obcí negativní reakce, ale o informace zájem mají – pamatují si poslední těžbu, proto je jejich zájem pochopitelný. Chceme také znát jejich představu o podobě zrekultivované krajiny. Povolení k samotné těžbě a vybudování infrastruktury se řídí horním a stavebním zákonem, což představuje časově náročné a složité řízení. Naše organizace je vlastníkem průzkumných práv a jsme správci tohoto ložiska. Nejdůležitějším krokem při přípravě projektu je takzvaná EIA – analýza vlivu na životní prostředí. Předpokládáme, že o projednání tohoto dokumentu zažádáme ještě letos," předestírá výhledy do budoucna Jan Votava.

Když vše půjde bez problémů, těžit by se mohlo začít nejdříve v roce 2021.