Odhady na celkovou rekonstrukci vily se pohybují okolo 140 milionů korun. „Získané peníze půjdou na pořízení vybavení a údržbu expozic. Finance jsou potřeba také na vybudování a provozování venkovní výstavy,“ zdůraznil František Bobek z Československé obce legionářské, která je vlastníkem objektu od roku 2015 a postupně ho opravuje.

Vila si v současnosti získává čím dál větší pozornost. Navštěvují ji i filmaři, kteří zde nedávno točili dokumentární film o odvaze vojáků a odbojářů z Pardubicka během heydrichiády. Pozornosti, společně s nedalekým památníkem, neušla ani ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, který byl v Pardubickém kraji v uplynulých dnech na návštěvě.

close Oprava Larischovy vily si podle hejtmanství zaslouží větší pozornost státu. info Zdroj: Pardubický kraj zoom_in Oprava Larischovy vily si podle hejtmanství zaslouží větší pozornost státu.

„Místo osloví nejen pamětníky a rodiny těch, kteří zde byli zavražděni, ale také další generace, a to atraktivní a srozumitelnou formou,“ uvedl Bartoš.

Jeho návštěvy využil i hejtman Martin Netolický, který připomněl, že vedle prostředků Československé obce legionářské, kraje a města by na obnovu vily mohl pomoci stát z dalších dotací Ministerstva kultury. „Musíme pracovat dále na zatraktivňování vily pro návštěvníky. Jedná se však o finančně velmi nákladné práce, a proto zjišťujeme také další možné zdroje financování. Jsem přesvědčený, že vila by si takovou pomoc a pozornost státu jednoznačně zasloužila,“ řekl Netolický.

Kolik se chystá dát samotný kraj, ale neřekl. Nyní prý začíná nové sedmileté období čerpání dotací, do kterého kraj připravuje i další projekty.

Honosnou vilu si v roce 1885 nechal postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a místní jí už během stavby začali říkat Zámeček. Vila ve své historii hostila hraběte, šlechtu, samotnou neteř císařovny ale i prapor německého policejního pluku. Nedobrovolně pak v podzemí obyvatele Ležáků.

Dům byl v běhu časů označován nejen za Zámeček, ale i za možné špiónské doupě, vězení a nakonec i popraviště. Nejtemnější období vila zažila za druhé světové války, kdy v ní sídlil právě prapor německého policejního pluku. Za heydrichiády bylo v jejím parku popraveno 194 českých vlastenců, včetně obyvatel vypálených Ležáků.

„Ve dnech 3. června až 9. července 1942, děsily Pardubice salvy popravčí čety, která vraždila české vlastence na pardubickém Zámečku,“ připomněl historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev.

V roce 2000 koupila celý areál i s vilou firma Foxconn, která léta nevyužívaný Zámeček v roce 2015 bezplatně převedla na Československou obec legionářskou. Ta začala s postupnou obnovou chátrajícího objektu. Téměř až neuvěřitelnou historii místa se nyní snaží zachovat.

„Její střecha i stropy byly v havarijním stavu. Celý krov střechy věže jsme nechali snést jeřábem a zajistili výrobu repliky, dále jsme provedli sanaci proti dřevomorce, vyměnili poškozené nosné konstrukce i stropy uvnitř věže a vše uvedli do původního stavu,“ řekl František Bobek z Československé obce legionářské.

Kvůli finanční náročnosti opravy probíhají po etapách.

„V letošním roce je naším záměrem dokončení opravy fasády. Tímto krokem se zámeček oblékne do nového hávu a získá zpět důstojný vzhled,“ přiblížil Pavel Budinský, předseda Československé obce legionářské.

Venkovní expozice

Historici i dobrovolníci chtějí na místě vybudovat napodobeninu výcvikového střediska parašutistů, která by měla, především dětem, vysvětlit historii místa.

Fotogalerie: Prohlédněte si pardubickou "Larischovu vilu"

Prozatím dělníci vyměnili věž budovy, okna a dokončují fasádu.

„Necháme také pietně upravit tři sklepní místnosti, v nichž trávili poslední chvíle života ležáčtí obyvatelé před tím, než byli na nedaleké střelnici zavražděni,“ přiblížil před časem František Bobek s tím, že se současně pracuje na celkové revitalizaci objektu.

Symbol vzdoru a odhodlání

Lidé si na tomto místě připomínají nejen příběh parašutistů, ale i statečnost stovek lidí, kteří jim pomáhali. Operace Silver A je jedním z nejvýznamnější symbolů protinacistického odboje. I tento odkaz má v budoucnosti vila připomínat.

Kamenné a cihlové zdi ve sklepení objektu se opravovat nebudou. Budou tak připomínat drsnou historii tohoto místa.

Proměnu místa na muzeum vítají i místní.

„To místo, a především ta historii, která se tu odehrála, si zaslouží, aby to tu bylo pěkné,“ sdělila místní Pardubačka Jarmila Horká. Souhlasí i místní klub, který se zajímá o vojenskou historii.

„Jsou to místa dotknutá historií. Pro nás je to srdeční záležitost. Anthropoid, Silver A a Silver B jsou skupiny, které zahýbaly historií," doplnil prezident historického klubu Rota Nazdar Vilém Fencl.