Kontakt člověka a zvířete má blahodárné účinky. Příkladem může být třeba hypoterapie, kdy prostřednictvím jízdy na koni může člověk napravit své problémy se zády.

Když ale léčí psí pomocník, nazývá se tento proces canisterapie. Jak takové psí léčení vypadá?

„Způsobů jak může pes pomoci je víc. Často je canisterapeut se psem jednou z mála ,návštěv venku´, takže svou přítomností částečně nahrazují rodinného příslušníka. U klienta má pes hlavní vliv na psychiku. To je jeho hlavní výhoda. Ke zvířeti si klient citový vztah vytvoří daleko snáze, než k člověku,“ říká Lada Košťálová, která s fenkou zlatého retrívra canisterapii provádí.

„S Caritou jsme prošli průpravou u obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky o.p.s..

Jedná se o společnost specializující se na výcvik, nejen canisterapeutických psů, ale převážně asistenčních psů. Pro canisterapii není důležitý původ ani rasa psa. Naopak, nejdůležitější je psí povaha. Pes, který dělá canisterapeutickou práci musí být přátelský, vstřícný a v žádném případě se nesmí projevovat agresivně. Jeho prací je kontakt s lidmi.

Musí proto dobře snášet objímání nebo hlazení,“ vysvětluje Košťálová. Klientem ,psího terapeuta´ může být prakticky kdokoliv, zdaleka ne pouze nemocný člověk.

Hlavní náplní činnosti je práce s tělesně nebo mentálně postiženými, s kojenci nebo seniory či školáky. Pomoci ale může lidem v těžké životní situaci, například vzpamatovávajících se z živelných pohrom, kdy může odbourat stres a ,prolomit ledy´. Ve spolupráci s proškoleným psovodem (canisasistent či canisterapeut), který dohlíží na psa je zapotřebí ještě odborníka, který naopak odborně vede klienta.