Nevypočitatelnost. To je jeden z hlavních důvodů, proč se takzvaných syntetických drog obávají lékaři.

„Složení nových látek mi ze všeho nejvíc připomíná pohled na pytlík s hnojivem. Přečtete si názvy látek, ale o jejich účincích nevíte vůbec nic a v tom je problém,“ konstatuje ředitel pardubické záchranné služby Pavel Svoboda.

„V podstatě je to tak, že u ‚starých zavedených‘ drog byly i lékařům známý okruh jejich účinných látek a s nimi také spojené dopady na organismus člověka. Věděli jsme, že od pacienta na heroinu či extázi můžeme čekat zrychlení srdeční akce, která může spustit skrytou srdeční vadu. Věděli jsme, kdy je pacient po halucinogenech schopen s úsměvem vyskočit z desátého patra v domnění, že skáče do bazénu. To ale teď už tak docela neplatí,“ dodává.
Lékaři záchranky už se minimálně v jednom případě setkali s jedním takovým případem.

„Ten chlapec, u kterého naše posádka zasahovala, se přímo přiznal k požití látek, které v těch obchodech nabízejí jako takzvaný sběratelský předmět. Právě tady se ukázala ta zrádnost těchto látek. Zároveň totiž jevil známky nabuzení jako po amfetaminu. Zároveň ale upadal do útlumu a objevovaly se u něj halucinace. Víme, že v tomhle případě se však jedná o špičku ledovce. Díky zlomkové ceně proti klasickým drogám se teď může klidně celá třída otrávit za cenu hamburgeru. Dokonce ani toxikologické rozbory v nemocnicích tyto neznámé látky neodhalí a obáváme se i toho, že riziko není jen bezprostřední. V budoucnu se může stát, že budeme v nemocnici ošetřovat pacienta, kterému díky chemickému mixu z těchto látek prostě přestanou fungovat játra nebo další životně důležité orgány,“ varuje před nejhoršími následky Svoboda.

Podle lékařů právě věková skupina lidí mezi 15 až 30 lety zcela nezodpovědně riskuje s těmito láktami vlastní zdraví.

„Dopady na zdraví jsou zatím neprozkoumané. Víme ale jistě to, že jde doslova o neřízenou otravu s neznámým účinkem,“ shrnuje na závěr Svoboda.