„Máme všechna opatření, která jsme museli splnit, abychom mohli být letištěm na vnější hranici Evropské unie, již splněna,“ říká Jan Andrlík, ředitel akciové společnosti EBA, která provozuje civilní část pardubického letiště.

„Máme splněny všechny podmínky proto, aby se nám nemohli cestující promíchat ze Schengenu a neschengenu. Je to administrativní cestou, nemáme zatím takové prostory, abychom je mohli pustit dohromady. Ale všechny ostatní podmínky, které se týkaly především projektu organizovaném cizineckou policií, tzn. propojení systému a další a další věci, tak ty jsou již hotové.“

Pokud tedy nyní přistane v Pardubicích letoun vypravený z letiště schengenského prostoru, cestující na příletu nečeká celní ani pasová kontrola. Pokud ale vede jejich cesta z mimoschengenské země, pak se na tyto osoby vztahují všechna opatření, která kontrolují vstup do Schengenského prostoru. Tedy i na naše občany. „Musí se provést celá kontrola, ukáže pas, ano – je to náš člověk, pokračuje dál,“ popisuje proceduru Jan Andrlík. „Nemusí ho lustrovat jako Rusa, u něj musí proběhnout lustrace jinak, ale jde stejnou cestou.“ V tom je u pardubického letiště rozdíl oproti velkým letištím, kde mají dostatečnou prostorovou kapacitu. Například Ruzyň odděluje při odbavení cestující ze zemí patřících do Schengenského prostoru od těch ostatních. „My to zatím takhle nemáme, protože máme jednu odbavovací halu,“ dodává ředitel letiště.