Hmyz v uchu
Prostor zvukovodu se může stát útulkem hmyzu, ne ale tak velkého, aby bylo v jeho silách způsobit poškození bubínku.
Existuje pověra, že vlézt do ucha a ublížit může škvor, ale ani ve své praxi, ani v literatuře jsem se s tím nesetkal.
Živý hmyz, když se dostane k bubínku, ovšem způsobuje kuriózní situace, o nichž psali již antičtí autoři.
Hmyz dupajíc po bubínku a mávající křídla, jež se o bubínek otírají, dokážou vytvořit ohromný hluk, přičemž jedinec se chová pro okolí nepochopitelně (běhá, křičí, ale nikdo jiný nic neslyší). Jedinou možností pro laika, jak dostat hmyz ven, je utopit ho. To znamená nalít si vodu do ucha. Ideální je ovšem navštívit odborníka z oblasti ORL, který hmyz odstraní.

Zaléhání uší v letadle
V letícím letadle je organismus vystaven nižšímu tlaku vzduchu než obvykle, asi jako ve vysokohorském prostředí v Tatrách. Vliv na člověka mají v tomto případě fyzikální zákony. Vzduch v tělních dutinách se vlivem nižšího tlaku rozpíná (tedy zvětšuje svůj objem) a pokud nemůže z tělních dutin volně uniknout, může to způsobovat problémy, doprovázené bolestmi.
Uši o sobě dávají nejvíce vědět při přistávání a při startu. Když letadlo klesá, vzniká přetlak z vnějšího prostředí. Pokud není Eustachova trubice schopna tento tlak vyrovnat, začne v uších bolet. Při startu, tedy při pohybu vzhůru, vznikají také tlakové rozdíly. Člověk je ale většinou zvládne lépe a vnímá je jen jako zalehnutí uší. U zdravých jedinců toto nečiní problém.
Rizikovým faktorem jsou alergie či jiná onemocnění, při nichž má člověk oteklé sliznice. Tady hrozí zhoršená průchodnost Eustachovy trubice. Jako prevenci lze použít nosní kapky či gely.
Ve složitějších případech je dobré raději před cestou navštívit lékaře, který může předepsat protizánětlivé či protialergické léky, jako jsou antihistaminika.