Kliknutím zvětšíteMor včelího plodu je závažné onemocnění postihující časná larvální stádia včel. Původcem onemocnění je bakterie Paenibacillus larvae, která vytváří extrémně odolné spory. „S vysokou odolností spor původce souvisí obtížné zdolávání této nákazy a nutnost využití radikálních opatření při potvrzení výskytu nákazy na stanovišti,“ popsal onemocnění zástupce tiskového mluvčího Krajské veterinární správy Petr Majer.
Problematické je také to, že mor se mezi včelami snadno šíří. Včely totiž mají ve zvyku „loupit“ med v jiných úlech a kontaminovanou složku si tak odnesou sebou do svého úlu, kde nakazí další včely.
Kvůli moru přišel o všechny včely například František Pešina z Litomyšle. „Musel jsem zlikvidovat všechna stanoviště," uvedl s tím, že se setkal se včelím morem poprvé. "Zjistili to, když se dělaly zimní prohlídky, někdy v únoru a potom se dělala kontrolní prohlídka v dubnu," upřesnil s tím, že mu byla ztráta částečně kompenzována. "Aspoň to můžu použít na nové úly, ale stejně nesmím dva roky potom nic provozovat. Je to částečně náhrada za tu ztrátu včelstva.“ Včely tak chce mít dále, ale nyní musí počkat.
I ostatní místní včelaři si uvědomují blížící se nebezpečí. „Já jsem to ještě nedostal, ale jsem na řadě,“ uvedl rezignovaně včelař František Řezníček z Hlinska.
Mor se zatím jeho včelám vyhýbá, ale sám ví, že nakazit se mohou snadno. „Když mě to postihne, asi bych skončil a šel do důchodu,“ svěřil se. V takovém nasazení a nadšení, jaké do svého včelařství celý život dával, ho totiž nemá, kdo nahradit.
„Já se tím živím, budoval jsem to celý život a teď jsem na řadě, abych to pálil. Kdybych věděl tenhle postup, který je legislativní, tak z toho odejdu,“ řekl na rovinu Řezníček, který ví, že pro jeho včely by bylo nejlepší změnit stanoviště.
Pro snížení šíření nákazy včelího moru uzavřela veterinární správa oblasti, kde se mor vyskytuje nejvíce. V současné době tam v Pardubickém kraji spadají kromě Hlinska například Kameničky, Filipov, Dědová, Blatno u Hlinska, Holetín, Jeníkov u Hlinska a další oblasti v okolí.
Pro místní včelaře tato uzávěra znamená, že nesmí svá včelstva ze svého stanoviště přesunout jinam a několikrát do roka je navštíví kontrola z veterinární správy.
„Okolo ohniska jsme vytyčili tříkilometrové ochranné pásmo a v tomto pásmu platí mimořádná veterinární opatření (MVO),“ uvedl Majer.
Zjednodušeně řečeno MVO omezují přemísťování včel a včelstev uvnitř ochranného pásma, které je možné jen se souhlasem Krajské veterinární správy a doloženým negativním výsledkem vyšetření na mor včelího plodu.
Nejpozději do 15. 2. 2022 pak musí včelaři odebrat ze svých úlů vzorek a předat jej veterinární správě, aby zkontrolovala, zda není nakažen morem včelího plodu. V případě že ano, musí nechat všechny včely a úly zlikvidovat.
I přes nepříjemnosti a komplikace se včelaři opatřením a kontrolám přizpůsobují. „Včelaři v této části kraje si velmi dobře uvědomují závažnost situace a až na vzácné výjimky velmi dobře spolupracují,“ zmiňuje Petr Majer za veterinární správu.
Likvidace má své nedostatky
Problematické ale dle včelařů je, že mezi odběrem vzorku a zlikvidováním včelstva uběhne často dlouhá doba. Vzorky se sbírají v zimě a likvidace pak probíhá třeba až v létě. Mezitím se tedy kontaminovaný med šíří dál do dosud zdravých úlů. Včelaři pak nemohou nakažený roj sami zlikvidovat, protože by tak přišli o náhradu.
A i když včelař zjistí, že je jeho včelstvo zdravé, nemůže si být jistý, že včely mor později nedostanou, takzvaně si ho neuloupí a také je nemůže nijak ochránit. Z ochranného pásma totiž nemůže včely přesunout na jiné bezpečnější stanoviště a tak musí jen čekat, kdy jeho včely mor také získají.
„My si včely odstěhovat nemůžeme, jsem v ochranném pásmu, musím je tam nechat, až to dostanou a jsem naprosto svázaný, nemůžu dělat naprosto nic, jen doufat,“ konstatuje se smutkem včelař František Řezníček z Hlinska.
Samotná likvidace pak dle včelařů také není ideální i přesto, že probíhá dle předpisů. „Likvidace dělají podle předpisů, jeden den svezou ze všech stanovišť nakažené úly na jednu hromadu, včely si tam najdou skuliny a loupí kontaminovaný med, a pak když se to pálí s medem, ten odteče na zem, kde si ho najdou ještě zdravé včely a zanesou si to do svého úlu,“ popisuje své zkušenosti Řezníček.
V této situaci by pak dle včelaře pomohlo, kdyby se med z kontaminovaných úlů použil a prodal lidem ke konzumaci. Pro lidi totiž mor v medu není nijak závadný. Zatím se totiž kontaminovaný med z úlů a při pálení vyleje a ještě 14 dní se k němu mohou dostat jiné včely.
Problém je i s prostředím
František Řezníček z Hlinska, který se o včely stará už několik desítek let si vedle většího výskytu včelího moru všímá také zhoršující se klimatické situace. Znát je to už na tvorbě medu.
V loňském roce se například nedařilo květovému medu kvůli dlouhé zimě, druhý med pak zkomplikoval hojný déšť, kvůli kterému včely málo sbíraly. On sám je v oblasti Hlinska jeden z mála kdo med má. Celkově je pak dle Řezníčka znát na přírodě, že už to není jako dřív. Řeky i louky jsou prázdnější a i drobných živočichů je v okolí mnohem méně než dříve.
Situace se zlepšuje
Problém se včelím morem, ale není tak vážný jako před lety a situaci se daří postupně dostávat pod kontrolu.
„Z dlouhodobého hlediska se nákazová situace v Česku postupně zlepšuje. Zatímco v roce 2016 bylo v ČR 242 ohnisek této nákazy, v loňském roce to bylo 108, tedy méně než polovina. Pokud jde o Pardubický kraj, patřil loni a letos mezi ty méně zasažené kraje ČR. Konkrétně na Hlinecku a okolí se jedná letos o tři ohniska, loni zde bylo jedno. Výrazně horší situace zde byla v roce 2019, kdy bylo v regionu vyhlášeno 15 ohnisek,“ konstatoval Petr Majer.
15
Čtenář 
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
