Cesta na úřad kvůli vyřízení kartičky ZTP se pro ni změnila v malé drama. Za přechodem pro chodce na náměstí Republiky u Grandu se jí náhle udělalo nevolno.

Náhlé komplikace

„Bylo to strašně rychlé. Zničehonic jsem nevěděla, jestli příštím krokem nezkolabuji. Nosím takové ty turistické hůlky, abych neupadla. Občas se mi totiž stane, že mám podobné zdravotní problémy, ale tohle přišlo opravdu rychle. Snažila jsem se dostat k lavičce. Byla to chvilka, pár metrů, ale šlo to ztěžka, nemohla jsem vůbec najít rovnováhu," popsala osmapadesátiletá Milena Houdková z Pardubic.

Pár kroků k lavičce se změnilo v boj o rovnováhu.

„Nevím, jak dlouho jsem se tam motala. Zvládla jsem bez pádu dojít k lavičce a dosedla vedle starší ženy, která už tam seděla," nechala se slyšet Milena Houdková.

Měli ji za opilou

Právě žena na lavičce jí jako jediná pomohla. „Vím, že jsem se motala a musela vypadat jako opilá, a ostatní kolemjdoucí na mě také tak koukali. Já přitom bojovala o rovnováhu. Tato paní ale pochopila, že něco není v pořádku. Začala se o mě starat, vyptávat se, jak mi je, jak se jmenuji, jaké beru léky, jestli nemá zavolat někomu z rodiny nebo sanitku a jak se dostanu domů. Prý jsem celá zbělela a klepala se," pokračovala Milena Houdková.

Zásah lékaře nakonec nebyl nutný. Akutní nevolnost postupně odezněla.

„Ohromně mi psychicky pomohlo, že se v té chvíli někdo zajímal, staral. Nemusela nic dělat, jen ta přítomnost a vědomí, že je někdo nablízku, udělala hodně. Ráda bych jí za to poděkovala. Neřekla mi ani jméno, jenom to, že mají v rodině postiženého chlapce na vozíku," řekla paní Milena.

Všímejte si okolí

„Chtěla bych kromě poděkování vzkázat lidem: Všímejte si dění kolem sebe. Vím, že jsem vypadala, že se motám, ale ne každý takový člověk musí být opilý. Zdravotní problémy mohou přijít bez varování a mně opravdu stačilo k pomoci to vědomí, že někdo je nablízku, a kdyby bylo nejhůř, zvládne se postarat nebo přivolat pomoc. Tohle vědomí mi v tu chvíli stačilo," uzavřela Milena Houdková.