Na pardubickém sídlišti Dubina je po ránu klid. Jindy rušné ulice plné dětí pospíchajících do škol jsou od dob koronaviru o poznání prázdnější. Většina procházejících má nasazené respirátory, i když jdou jen po chodníku.
U zastávky hromadné dopravy stojí asi deset lidí. „Respirátor nosím v hromadné dopravě už od Vánoc. Myslím si, že tam to smysl opravdu má,“ říká Zuzana Kmoníčková, která tu čeká na autobus. I lidé kolem ní mají dýchací cesty řádně zakryté.
Do jednoho ze supermarketů na sídlišti vstupují kolem půl deváté převážně senioři. Téměř všichni mají respirátory nasazeny. V jedné chirurgické ústence tak do obchodu vchází jen teenager.
Podobná situace je také u vchodu do dalšího obchodního řetězce. Vypadá to, že jsou lidé informovaní a zodpovědní. Právě na zodpovědnost a ohleduplnost lidí musí obchodníci spoléhat. „O všech aktuálně platných opatřeních informujeme zákazníky již před vstupem do prodejny, taktéž mohou být upozorňováni zaměstnanci nebo pracovníky bezpečnostní agentury. Obecně však vymáhat dodržování daného opatření není v naší kompetenci,“ dodává mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
I v centru města se to obličeji zakrytými respirátory jen hemží. S jejich nošením nemá problém ani Jana Popelková. „Já si myslím, že je to dobrá věc. Sice je to nepříjemné, zejména pro mě, když nosím brýle, protože se mi pořád zamlžují. Ale s nařízením souhlasím,“ přikyvuje.
OBYČEJNÁ LÁTKOVÁ ROUŠKA STAČILA
Najdou se ale i tací, kteří s novou povinností nejen nesouhlasí, ale dokonce ji i odmítají dodržovat. „Celé tohle je nesmysl. Doteď stačila obyčejná látková rouška a najednou je to zase málo. Čekám, co si vymyslí příště,“ pokřikuje starší muž, který má na obličeji pouze bavlněnou roušku. Do obchodu přesto bez problémů vstupuje, u vchodu totiž žádná ostraha nestojí.
Ačkoliv je respirátorů na trhu dost, někteří na jejich dodání teprve čekají. To je i případ Dany Hazukové, která má místo respirátoru druhou povolenou variantu ochrany, a to dvě chirurgické ústenky na sobě. Pod černou svrchní ústenkou jí vykukuje modrá. „Respirátory mi ještě nestihly přijít. Jakmile ale dorazí, budu nosit určitě ty,“ vysvětluje žena.
Jedinou možnou překážkou tak zůstává jejich poměrně vysoká cena. „Je to drahé, ale je to potřeba. Člověk se holt musí uskromnit v něčem jiném,“ uzavírá důchodkyně.
Při pozorování lidí na ulicích, v obchodech nebo ve veřejné dopravě tak může člověka napadnout, kde jsou ti, kteří na internetu bojkotují veškerá vyhlášená nařízení. Soudě podle prvního dne totiž lidé toto nové opravdu respektují a látkové roušky už nechávají doma.