Pracovníci Odboru hlavního architekta do ní zanesli místa možného výskytu nevybuchlé munice z druhé světové války. Má pomoci projektantům při zpracování dokumentace pro povolení stavby, v němž mohou v konkrétní lokalitě navrhnout provedení pyrotechnického průzkumu a vyhnout se tak riziku nálezu nebezpečné munice při zemních pracích. „Odbor hlavního architekta na základě této mapy upozorní navrhovatele na možný výskyt nevybuchlé munice. Na něm pak záleží, zda se rozhodne pro pyrotechnický průzkum, či ne,“ řekla vedoucí útvaru hlavního architekta Zuzana Kavalírová.

Do mapy jsou zanesena místa dopadu bomb, které na město shodily ke konci světové války spojenecká letadla. Během tří náletů upustily americké a britské bombardéry nad Pardubicemi více než 11 tisíc pum. „Kolik z nich vybuchlo nikdo neví, podle statistik tehdy při dopadu selhalo 13 i více procent bomb. Němci nevybuchlou munici z velké části odstranili, přesto se v bombardovaných lokalitách může skrývat dodnes,“ uvedla tisková mluvčí pardubického magistrátu Nataša Hradní. Naposledy se nevybuchlá letecká puma našla v roce 1995 v areálu rafinerie Paramo. Puma, která vážila přes 200 kilogramů, byla zlikvidována řízeným výbuchem nedaleko Starého Mateřova, kde po ní zbyl v zemi obrovský kráter.

Podkladem pro vytvoření mapy byla původní mapa se zákresem stop po leteckém náletu z 22. července 1944 a letecký snímek z roku 1946, na kterém jsou stopy po náletu z 24. srpna 1944. „Tyto podklady byly naskenovány a znatelná místa dopadů bomb byla přenesena do současného mapového podkladu v měřítku 1 : 25 000,“ upřesnila Hradní. Připomínkou náletů jsou i tři dnes již zarostlé krátery na louce za Uni Hobby.

Při červencovém náletu údajně svrhlo 67 bombardérů přibližně 89 tun bomb, přičemž nálože zasáhly město a zejména na Židově zemřelo 43 osob. Dne 24. srpna se uskutečnily nálety hned dva a to několik minut po sobě. Cílem bylo letiště Pardubice a Fantova rafinérie, dnes Paramo, zasaženy byly ale i jiné části města. Okolo 268 bombardérů svrhlo tehdy téměř 682 tun trhavých a tříštivých leteckých bomb. Při náletu zahynulo více než 200 lidí.

Podklad bude využívat Odbor hlavního architekta, k dispozici je také na geoportálu města. Kvůli měřítku, kdy jeden milimetr na mapě je 25 metrů ve skutečnosti, nemusí být mapa úplně přesná a místa dopadu bomb se mohou lišit o desítky metrů. Zpřesnění by pomohly letecké snímky území, které pořídila spojenecká letadla po náletech. Jejich nákup město zvažuje.