VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Máte dům v povodňové zóně? Už ho nepojistíte

Pardubice - Pojišťovny začaly využívat vlastní systém map znázorňujících míru ohrožení velkou vodou. Čím vyšší zóna, tím vyšší pojistné

30.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Danuše Krčová

Připojistit si dům proti povodním? Dnes to není nic jednoduchého. Pojišťovny už mají po zkušenostech posledních 12 let, kdy jedna povodeň stíhala druhou, pro strach uděláno. A když zjistí, že zrovna vaše nemovitost je velkou vodou trvale ohrožována, odmítnou vás.
„Každý ve vesnici si po té tehdejší povodni nechal dům připojistit. Tenkrát s tím nebyl problém, každý nám šel po zdejší tragédii spíše na ruku, byli jsme ubožáci. Pojistné se tím třeba mně zvýšilo asi o 70 procent na 1300 ročně na oba domy, co mám,“ vzpomíná Zdeněk Šritr z Kounova na Rychnovsku, který zde dělá starostu. Za škodu na obou poničených domech tehdy, ještě bez pojistky, dostal vyplaceno pouhých 140 tisíc.

Tenkrát v noci z 22. na 23. července 1998 v Orlických horách v přívalovém dešti spadlo přes 200 milimetrů srážek, téměř třetina ročního úhrnu. Poškozeno bylo přes tisíc domů. Zkáza si přímo v nejpostiženějším Kounově vyžádala i šest lidských životů. Stejně jako ve středu večer na Novojičínsku, i před 11 lety v Kounově přišla povodeň téměř bez varování meteorologů. Podle nich hrozily jen lokální přívalové deště.

Letošní vlna povodní se východním Čechám jako zázrakem vyhýbá. Tedy, aspoň zatím. Oživila ovšem smutné vzpomínky na předcházející velké povodně v letech 1997 a 2002, lokální v Kounově na Rychnovsku a části Náchodska v roce 1998 či jarní záplavy v roce 2006.
Farmář Jaroslav Kopista si dokonce nechal pojistit svá pole u soutoku Novohradky s Chrudimskou u Úhřetic, která jsou pod vodou téměř při každé záplavě. „Ale to nebyla reakce na záplavy v devadesátém sedmém, pojistil jsem se už v roce 1993, bez toho podnikat nelze. Uvědomil jsem si, jak se mění klima. Nemovitosti jsou druhořadé, základem jsou pole,“ řekl Kopista.

„Mí sousedé se mi tehdy smáli, mysleli, že jsem magor, a tvrdili mi, že asi nevím, co s penězi. Sami v té době podobné pojistky houfně odhlašovali. Uplynulo pár let, a už se nesmějí. Už mlčí,“ podotkl.

Jenže dnes připojistit vlastní střechu nad hlavou nebo pozemek proti záplavám už není tak jednoduché, jako tomu bylo před lety. Pojišťovny začaly využívat při stanovení rizikových zón záplav jednotný systém. Povodí v republice jsou v něm rozdělena do čtyř zón. Domy, stojící v nejohroženější, čtvrté zóně, spadající do pásma tzv. dvacetileté vody, jsou prakticky nepojistitelné.

Tato zóna sice představuje jen zhruba jedno procento rozlohy Česka, ovšem právě v hustě obydlených místech kolem břehů. „V zóně čtyři, kde je nejvyšší riziko výskytu povodně, může být objekt u některých pojišťoven až nepojistitelný,“ potvrdila Ema Novotná, mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP).

Zóna číslo tři ohraničuje území, kam dosahuje padesátiletá povodeň, dvojka představuje stoletou vodu a pod jedničkou jsou oblasti prakticky mimo ohrožení. Čím nižší stupeň, tím logicky nižší sazby povodňového připojištění.

Jak na webu najít tu svou nemovitost

Zájemci mapy najdou na stránkách asociace www.cap.cz. Zadají konkrétní lokalitu a po zaplacení 59 korun formou SMS na uvedené číslo dostanou informaci, v jaké zóně daná oblast leží.
„Lidé si tak mohou při koupi nemovitosti ověřit, v jaké lokalitě se objekt nachází a jak jej bude možné pojistit,“ uvedl ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.
Zaměření objektu je provedeno s přesností na jednotky metrů. Všechny zjištěné informace systém zpracuje do podoby dokumentu, který obsahuje i mapku s detailním pohledem na lokalitu a rizikové zóny záplav.
Zajímavé je, že metodika map ČAP nevychází z územních plánů obcí a měst s jejich zápavovými územími. „Rizikové zóny byly vytvořeny na základě digitálního modelu terénu, státních základních a topografických map, digitálních plánů měst a sběrem informací v terénu,“ uvedla mluvčí asociace Ema Novotná.
Z databáze ČAP vyplynulo, že Pardubický kraj je třetím povodněmi nejohroženějším krajem, a to po Olomouckém a Zlínském. Do 4. zóny tu sice spadá jen asi jedno procento zkoumaného území, do zóny č. 3 ale už 11 procent plochy a do zóny č. 2 dvacet procent. Královéhradecký kraj je pátý za Jižní Moravou. Nejbezpečněji je naopak v Praze, do zón č. 2 až 4 patří jen sedm procent jejího území.

Autor: Kamil Dubský

30.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Unikátní bronzový kotel musel k lékařům.
11

Unikátní bronzový kotel musel k lékařům

Ilustrační foto

Okresní fotbal: Chvojenec vypekl vedoucí tým přeboru

Ťukáte si na cello, nebo na čelo?

Pardubice - Ťukáte si na cello, nebo na čelo? Hudebníky, kteří dávají přednost ťukání na cello se čtyřmi strunami, máte šanci vidět v úterý večer v Domě hudby.

Muž stál uprostřed rušné silnice

Pardubice - S mírně nesoustředěným chodcem uprostřed aut si chvíli nevěděli rady.

Tazatelé zkoumají dopravu. Navštíví tisícovku pardubických domácností

Pardubice – V Pardubicích začal průzkum dopravního chování. Na zvonky náhodně vybraných domácností tak budou zvonit tazatelé, kteří zjišťují, odkud kam a jakým dopravním prostředkem obyvatelé Pardubic cestují.

Výhru pardubické rezervy ukoval Kovář

Pardubice - Dvě nejtěsnější, ale tříbodová vítězství si připsaly oba týmy z regionu v 11. kole fotbalové Divize C.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT