Řadu dní již venku mrzne, přesto musíme čas od času opustit naše vyhřáté domovy. Pak jsme vděčni i za trochu tepla. S určitostí je očekáváme ve hromadných dopravních prostředcích. Je–li nám v nich zima, vzniká problém.

„Pokud nemusím, tak v těchto dnech, kdy panují tuhé mrazy, z bytu vůbec nevycházím,“ řekla našemu Deníku sedmdesátiletá důchodkyně z Pardubic s tím, že vyhřátý domov opouští vlastně hlavně jen kvůli nákupu a doplnění užívaných léků. „Minulý týden se mi ovšem hned dvakrát za sebou stalo, že naše pravidelná autobusová linka číslo šest netopila a v autobuse byla zima,“ postěžovala si důchodkyně a dodala, že ve svém věku se velmi bojí zbytečného nachlazení. „Všude se hovoří o chřipce, a ta už může být v mém věku nebezpečná,“ vyjádřila své obavy roztrpčená důchodkyně.

Vůz, který netopí, nevyjíždí

„Topení v našich vozech, ať jsou to autobusy či trolejbusy, podléhá pravidelným kotrolám. V zásadě lze vyloučit, že by na linku vyjel vůz s poškozeným topením,“ uvedl ředitel Dopravního podniku města Pardubic Tomáš Pelikán. Připustil ovšem, že porucha může nastat přímo v provozu.

„Problém pak lze vyřešit různě. Standardním postupem je, že řidič na konečné poruchu nahlásí a naši technici ji poté odstraní. Je také možné problém řešit přímo na lince, kdy řidič nahlásí potíže dispečinku a dispečer vyšle servisní techniky. Ti buď provedou opravu na místě, nebo doporučí výměnu vozu přímo na lince. Tu pak bezodkladně provedeme,“ vysvětlil řešení Tomáš Pelikán.

Podle mínění ředitele Tomáše Pelikána však v mnoha případech záleží na subjektivním pocitu. „Může se stát, že vůz topí, ale cestujícímu se zdá, že není teplo takové, jaké by si představoval. V každém případě ať svůj dojem oznámí řidiči, který ví, jakým způsobem postupovat,“ sdělil ředitel pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán.

„Je také třeba mít na paměti, že v průměru každých čtyři sta metrů vozidlo zastaví a otevírá poměrně velké dveře, kterými do vozu vniká chlad,“ zakončil Pelikán.

(Lukáš Peška)