Pedagožka, která má zkušenosti ze střední zdravotnické školy, je přesvědčena, že sestra u lůžka pracující v třísměnném provozu vystačí s maturitou.

„Pokud by ze středních zdravotnických škol měly opět do systému proudit zdravotní sestry a nikoliv zdravotničtí asistenti s menšími kompetencemi, jak tomu je nyní, musely by se ale změnit osnovy," upozorňuje středoškolská učitelka, která si z pracovních důvodů přeje zůstat v anonymitě. Ve výuce na středních zdravotnických školách totiž významně přibylo všeobecných vzdělávacích předmětů, a to na úkor těch odborných. Není ale přesvědčena, že právě ústup od povinného bakalářského vzdělání sester by vyřešil personální krizi ve zdravotnictví.

„Z 20 maturantů do zaměstnání ve zdravotnictví nastoupí přibližně tři. Ostatní pokračují ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách. Mladé dívky práce na směny, na internách, v léčebnách dlouhodobě nemocných, u lůžek těžkých pacientů, bez perspektivy a často i v nepříjemné pracovní atmosféře a za nemnoho peněz, neláká. Není se ani čemu divit," dodala pedagožka.

VYSOKÁ ÚROVEŇ JE PRYČ

Zdravotní sestra z Pardubicka, která je sama absolventkou bakalářského programu na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice, je naopak přesvědčena, že zdravotní sestry by měly mít vysokou školu. „Dříve vycházely ze středních zdravotnických škol velice kvalitní sestry. Na tuto školu nebylo snadné se dostat a bylo těžké ji dokončit. Dnes je úroveň bohužel někde jinde a těžko se bude vracet zpět," říká sestra, která se se studentkami setkává v nemocnici během jejich praxe.