Zatímco na jiných školách se maturitní zkouška odbývá před komisí ve školních třídách, zdravotní sestry musí rovnou na své budoucí pracoviště. Jinak to vlastně ani nejde. Součástí jejich zkoušky je totiž skutečná práce a také skuteční pacienti. Péči o pacienta se sestra okukováním nenaučí.

„Já mám vlastně štěstí, že jsem toho svědkem. Maturita je jednou za život a já jsem zrovna u toho. A holky jsou šikovné," pochvaloval si jeden z ošetřovaných pacientů interního oddělení pardubické nemocnice, kam v úterý s učitelkami zamířilo deset studentek oboru Zdravotnický asistent ze Střední zdravotnické školy Pardubice.

Jako v práci

Budoucí sestřičky absolvují denní práci na interním a chirurgickém oddělení. „Čeká je komplexní ošetřovatelská služba. Ta zahrnuje i probouzení pacientů, hygienickou péči, převazy ran, přípravu operantů a podávání léků," vypočítává úkoly učitelka Alena Dvořáčková.

Léky musí budoucí zdravotnice pacientům připravit přesně podle zdravotní karty. „Tuto činnost vykonávají maturantky pod odborným dohledem. Je to nejpřísněji hodnocená část zkoušky. Tady se chyby netolerují," říká Iva Ročková, třídní učitelka maturitní třídy 4. ZAB.

Kromě toho žákyně musí zodpovídat i doplňkové otázky k podávaným lékům, vědět jak je nahradit, vyplnit ošetřovatelský plán a další a další povinnosti. Z původních 32 jich k maturitě prošlo jen 10.

Nejhůře? Za dvě

„Docela to jde, i když je v tom trochu stresu. Tohle je ještě ta lepší část, horší přijde u ústních zkoušek," uvádí maturantka Kristýna Valentová. Její spolužačka Barbora Navrátilová je naopak podle svých slov zcela v klidu.
Sebedůvěra děvčat ale byla na místě. Pedagogický dozor se nechal slyšet, že jestli v této maturitní skupině padne nějaká horší známka, bude to maximálně dvojka a všechny žákyně budou ve studiu pokračovat na vysoké škole.