V následujícím období se z toho chtějí jednotlivé aglomerace napříč republikou poučit. V úterý jejich zástupci podepsali v Pardubicích memorandum, které definuje základní požadavky největších českých měst pro nové programové období Evropské unie. V letech 2021–2027 budou aglomerace žádat vyčlenění 75 až 100 miliard korun, tedy více než dříve.

Více peněz

„Evropská komise přisuzuje městům důležitou, silnou a jasnou pozici. Přes počáteční nedůvěru městské integrované nástroje ukázaly pro rozvoj měst a jejich zázemí svůj velký smysl. V novém programovém období proto požadujeme další rozšíření nástroje ITI, které pokryje všechna statutární města, i vyšší finanční alokaci,“ řekl předseda Komory statutárních měst a primátor Pardubic Martin Charvát. ITI se rozšíří z původních sedmi na třináct území.

„Města jsou připravena vyjednávat o alokaci odpovídající významu měst a městského prostředí. Společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a experty jsme schopni tuto částku obhájit. Ostatně třináct území ITI, z pohledu počtu obyvatel, koncentruje více než polovinu obyvatel České republiky a je hlavním tahounem tvorby HDP v naší zemi,“ dodala primátorka Brna Markéta Vaňková.

Důležitá příprava

Tentokrát města nechtějí podcenit přípravu. „Prioritizujeme jednotlivé cíle. Dlouhodobě byly zanedbávaným tématem komunikace, na které sice není možné takto obecně čerpat, takže chceme, aby se začala podporovat kritická místa na komunikacích, jako jsou například mosty,“ popsal Charvát.

Města necílí jen na evropské zdroje. „Integrované strategie našich území již nebudou vázané pouze na evropské dotace. Také v tomto směru opětovně vyzýváme všechna ministerstva k jednání o vyčlenění národních zdrojů na realizaci našich strategií,“ konstatoval primátor Ostravy Tomáš Macura.