Tu čeká v následujících letech dost práce – musí vyřešit složitou dopravní situaci, vymyslet co s hokejovým klubem a pokusit se vyčerpat evropské peníze určené pro hradubickou aglomeraci.

V roce 2014 bylo vyjednávání o koalici otázkou několika dnů, zatímco loni se dost protáhlo. Věřil jste celou dobu, že obhájíte post primátora?

Vyjednávání bylo dlouhéi z toho důvodu, že tu byly nějaké podněty na průběh voleb, které musel řešit soud. Cesta ke koalici se zašmodrchala. Já jsem to začal hodně vnímat poté, co se stal takzvaný brněnský modrý podraz (ODS se v Brně dohodla na koalici bez hnutí ANO, pozn. red.), kdy jsem začal mít nejistotu, zda je rozjednaná koalice s ODS reálná. Naštěstí se podařilo najít řešení, které dnes perfektně funguje. Byla to má vize už před volbami, aby se vytvořila široká koalice. Té práce je tady hodně, tak se o ni pojďme podělit.

Jaké jsou hlavní rozdíly ve fungování té minulé a současné radniční koalice?

Koaliční platforma je širší, takže i vícenázorová. Jsou tam i silné osobnosti, což je prospěšné. Pro mě je také klíčové, že se nám podařilo oproti minulému volebnímu období zkonsolidovat zastupitelský klub hnutí ANO. Zatím se nám daří plnit úkoly, které jsme si stanovili.

Při jednáních o koalici muselo hnutí ANO udělat řadu kompromisů. Je něco, čeho jste se kvůli dohodě museli vzdát a co vás opravdu mrzí?

Pro mě bylo vyjednávání dlouhé a zmatečné, kdy jsme během něj ztráceli potenciální koaliční partnery. V okamžiku, kdy se vyměnil vyjednávací tým ODS, tak to nabralo velmi rychlý spád. Nějaké kompromisy se musely udělat, ale pro nás bylo zásadní, že to nabralo ten správný směr.

Ve svém prvním funkčním období jste hodně bojovali s opozicí. Zlepšilo se to nyní?

Člověk si přinesl už nějaké zkušenosti z předchozího období, navíc jsme vytvořili silnější a pestřejší koalici. Jednání zastupitelstva jsou sice stále vedena v emotivní rovině, ale jsou už pragmatičtější, protože se podpora jednotlivých bodů jednání dá dopředu vyjednat.

V minulosti musela koalice řešit velké problémy s akciovými společnostmi města, konkrétně Službami města Pardubic. Zpřísnili jste nějak výběr členů představenstev a dozorčích rad, aby k podobným excesům nedocházelo?

My jsme se s koaličními partnery dohodli, že uděláme komplexní změnu řízení těchto společností. Je potřeba vyřešit vztahy a kompetence firem a města. Musíme přistoupit k přísnějším kontrolám. Já mám v hlavě několik možných opatření, ale čekám na komplexní materiál, který zpracovává náměstek Jan Mazuch.

Na březnovém jednání zastupitelstva se rušilo usnesení, že by Pardubice měly mít během pár let 120 tisíc obyvatel. Jaká je tedy vaše vize města do budoucna?

Usnesení se rušilo v návaznosti na územní plán. Byl to jeden z největších kompromisů, které jsme museli udělat. Město by se ve svých strategických plánech a koncepcích mělo vypořádat s rozvojem města. Počet obyvatel města sice stagnuje, ale zvýšil se počet pracovních míst a kolem Pardubic vyrostla satelitní městečka. A to z toho důvodu, že město nebylo schopné nabídnout bydlení. Takže tohle rozhodnutí budeme muset jednou stejně revidovat. Pardubice jsou město na křižovatce různých druhů dopravy, navíc jsme jen hodinu vlakem od Prahy, která dynamicky roste. Město je potřeba připravit na růst, je nutné vybudovat infrastrukturu pro 120 tisíc lidí, protože se tady denně pohybuje kolem 20 tisíc lidí, kteří nejsou obyvatelé města.

V souvislosti s růstem počtu obyvatel je nutné zmínit dva problémy. Tím prvním je doprava. Má radnice šanci udělat něco s dopravní situací, nebo je to jen čekání na stavbu obchvatů?

Prvním krokem je udělat změnu v myšlení lidí – jestli je skutečně nutné kvůli každému nákupu jet do centra autem, zda by nebylo výhodnější použít městskou hromadnou dopravu. Už v minulém období jsme kladli důraz na veřejnou dopravu. Proto se stavěl terminál MHD před nádražím, proto jsme podporovali výstavbu nových trolejbusových tratí či nákup moderních trolejbusů. Teď nastává druhá fáze, kdy si musíme připustit, že centrum města je přetíženo a musíme na to nějak reagovat. Proto jsme přistoupili k úpravě cen parkovného a chceme podporovat budování záchytných parkovišť. Řešíme parkování v Masarykových kasárnách, dolaďujeme parkoviště u letiště a hledáme variantu i na druhé straně města. Prioritní je pro nás také výstavba cyklostezek. Výchovný efekt má rovněž snížení žákovského jízdného, chceme mladé lidi naučit cestovat veřejnou dopravou.

Druhým velkým tématem je bydlení. V předvolební kampani jste slibovali podporu bydlení pro mladé. Jak to chcete udělat?

V minulém období jsme začali s projektem startovacího bydlení, i když nám všichni zpočátku říkali, že to nepůjde, že je to legislativně špatně vyřešené… Vedení města v čele s náměstkem Jakubem Rychteckým vytvořilo perfektní koncept, který funguje. Nadace pro rozvoj města zase připravila pilotní projekt, kdy investujeme do 100 parcel, které budou zaměřené na výstavbu a nikoliv na spekulace. Pozemky pro výstavbu tady chyběly! Můžeme se bavit o tom, že chceme chránit přírodu, ale když se dnes projdete centrem města podél Labe, tak uvidíte samá pole. Z mého pohledu není dobře, aby město takové velikosti mělo v centrální části takové množství zemědělských pozemků. Nemá to žádné město okolo nás. To jsme také chtěli promítnout do územního plánu. Pokud je poptávka po cenově dostupných bytech, tak tu můžeme podpořit jedině tak, že dáme k dispozici dostatek ploch pro výstavbu. Podařilo se nám prodat rozsáhlý areál Tesly, letos bychom chtěli zahájit prodej Masarykových kasáren i bývalých kasáren na Hůrkách. V územním plánu se nám také podařilo odblokovat území lihovaru, kde se nyní připravuje rozsáhlá investice. Podobné je to s bývalou Prokopkou, Další výstavba se připravuje za pivovarem, v ulici Na Spravedlnosti… Tohle je směr, který mladé generaci nabídne dostupné bydlení, jelikož část starších obyvatel uvolní své současné byty. Zvětšuje se také trend nájemních bytů.

NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH
„Dokončení předchozího období evropských dotací, kam spadala třeba rekonstrukce třídy Míru nebo revitalizace Tyršových sadů. Podařilo se nám vyčerpat peníze ze švýcarských fondů, za které se nám povedlo přestavět přednádraží.“

NEJVĚTŠÍ CHYBA
„Nepodařilo se mi přesvědčit zastupitele, abychom našli strategického partnera pro hokejový klub. Byla škoda, že jsme nekoupili spalovnu v Rybitví. Nemuseli jsme mít strach a měli bychom prostor pro spalovnu komunálních odpadů.“

Předvolební sliby bývají při komunálních volbách dost podobné napříč politickým spektrem. V Pardubicích se politici neshodli na otázce odkupu spalovny v Rybitví. ANO prosazovalo odkoupení od firmy AVE CZ. To ale koaliční smlouva neumožní, jaké jsou tedy vaše další plány se spalovnou?

Přestože jsme za poslední dva roky přišli s koncepčním projektem na místě spalovny, tak jsme věděli, že koaliční partneři ten odkup nechtějí. Plánovali jsme tam zařízení na zpracování komunálního odpadu, ale nepodařilo se nám přesvědčit zastupitele. Ale já to nevzdávám – chci najít řešení a přesvědčit majitele, aby neinvestoval do projektu spalovny nebezpečných odpadů, ale byl partnerem pro náš projekt. Už jsem učinil jisté kroky a představil jsem náš koncept majiteli spalovny. Na návětrné straně města zkrátka spalovna nebezpečných odpadů být nemá. Cena za odkup je jen politická otázka. Je tady jasná poptávka, 50 tisíc lidí podepsalo petici, že tady tu spalovnu nechtějí. Bohužel tady nebyla odvaha zastupitelů to finančně pokrýt.

Další věc, kterou bude muset současná koalice urychleně řešit, je autobusové nádraží. To současné může být koncem roku srovnané se zemí. Už máte představu, kam meziměstské autobusy přesunete?

Je rozpracován a finančně pokryt projekt terminálu B. Je to klíčová stavba v rámci veřejné dopravy, věřím, že se velmi brzy začne stavět. Na to pak naváže jižní terminál. Bude se přestavovat vlakové nádraží, takže v horizontu pěti šesti let bude tato oblast klíčovým dopravním uzlem. Co se týče samotného autobusového nádraží, tak jsme kraji nabídli několik variant, kam by šlo dočasně přesunout. Stále se o tom jedná, myslím, že včas najdeme provizorní řešení. My teď upíráme síly spíše ke stavbě terminálu B.

Pardubice mají možnost čerpat evropské dotace z ITI hradubické aglomerace. Jak se daří tyto peníze čerpat a které největší projekty z nich budete v následujících letech realizovat?

Vlastní příprava proběhla v roce 2016. Vyčerpali jsme investice do infrastruktury základních škol, kde jsme za evropské peníze doplnili vzdělávací program o polytechnické vzdělávání. Klíčovým je v této oblasti projekt centrálních polytechnických dílen v Automatických mlýnech. Z těchto peněz budeme také investovat do terminálu B. Páteřním projektem jsou také cyklostezky. K těmto velkým investičním akcím se pak přidávají některé menší, jako je malý terminál u univerzity. V závěru plánovacího období to bude velmi náročné, už v době mého nástupu do funkce měl projekt ITI zpoždění dva roky. Snažíme se vyčerpat maximum zdrojů.

Je tedy reálné, že se podaří vyčerpat všechny alokované peníze?

Nejsem věštec, ale věřím, že ano. Děláme pro to maximum. Tým, který to má na starosti, je špičkový. Stále se nám daří naplňovat všechny klíčové ukazatele. ITI je velmi úspěšný projekt a myslím, že se nám podaří vyčerpat většinu zdrojů. Důležité je připravit také další plánovací období, kdy se musíme rozhodnout, na jaké projekty budeme chtít evropské peníze čerpat.

Jaké jsou další plánované investice na území města?

V nejbližší době nás čeká rozhodnutí o rekonstrukci fotbalového stadionu, k tomu se pojí revitalizace okolí stadionu za zhruba 200 milionů korun. Důležité budou investice do dopravy – oprava nadjezdu na Kyjevské ulici a napojení na nemocnici, naprojektování propojení nadjezdu s rychlodráhou. Investovat budeme do vzdělání, máme rozjetou rekonstrukci sportovních hřišť a stravovacích zařízení ve školách. Klíčová investice bude také výstavba nových kapacit pro seniory, protože to začíná být v Pardubicích opravdový problém.

Před pár dny hokejisté úspěšně vstoupili do baráže o zachování extraligové příslušnosti (rozhovor vznikal v úterý 2. dubna, pozn red.). Už víte, co bude s hokejovým klubem dál?

Čeká nás vyhodnocení baráže z pozice akcionářů. Je mi líto, že se nám loni nepodařilo najít strategického partnera. Měli jsme připravený projekt, kdy jsme chtěli prodat většinu akcií hokejového klubu. Prodej byl spojený se spolufinancováním Dynama, kdy by se nový partner musel zavázat, že bude v následujících letech investovat do klubu desítky milionů korun. Město nemá vlastnit hokejový klub. Vyjednávat o prodeji se ale začne až po baráži.

VIZITKA MARTINA CHARVÁTA
Martin Charvát se narodil v roce 1973 v Kolíně. Vystudoval Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Začínal jako stavbyvedoucí, poté působil jako ředitel a manažer v několika stavebních společnostech. Od roku 2011 působil v městské akciové společnosti Rozvojový fond Pardubice, kterou od roku 2013 řídil.
V politice Charvát nejprve hájil barvy ODS, v komunálních volbách 2014 pak byl lídrem za hnutí ANO. Primátorem se stal v listopadu 2014 a loni na podzim začal ve vedení pardubické radnice své druhé funkční období.
Je ženatý a má dvě děti.