Za pardubickým Svítkovem má vyrůst nová čtvrť. Za plochodrážním stadionem se na deseti hektarech pole chystá výstavba stovky rodinných domů. Pozemky na ně uvolnilo město a koncem listopadu zahájilo výkopové práce pro položení sítí a infrastruktury. A ty vzápětí musely urychleně skončit. Úředníci magistrátu kolektivně zapomněli na stavební zákon i na to, že oblast v srpnu 1944 zasypaly letecké pumy při náletu na nedalekou rafinerii a vojenské letiště.

„Pumy z náletu by se tady mohly nacházet v hloubce od 3,5 metru do 6 metrů pod povrchem. Buldozer nebo traktor by na ně narazit neměl, ale když se plocha zatíží nějakou stavbou, nemuselo by se to té pumě líbit. Stejně jako pokus vykopat třeba bazén nebo studnu,“ upozornil na rizika pyrotechnik Jiří Chládek, který Pardubice velmi dobře zná. Prohledával při odbahnění slepé rameno Labe, staveniště silnice u Parama i lesopark na Dukle. Jenže na Svítkov, kde už se od listopadu začalo kopat hluboko do země, se teprve chystá.

Krom skrývky půdy pro archeologický výzkum, který ostatně ve Svítkově také začal až z iniciativy samotných archeologů, už bagry začaly hloubit i kanalizaci. A ta jde pět metrů pod zem. Tedy do hloubky, kde by letecké pumy už ležet klidně mohly. Po tomto zjištění a konzultaci s pyrotechnikem byly práce okamžitě zastaveny.

Stroje na budoucím staveništi nejen odkryly ornici, ale pustily se i do hloubení kanalizace.

Riziko nálezu zapomenuté pumy tu určitě hrozí. V části, kde město plánuje mimo jiné nechat vybudovat i novou školku, je na leteckém snímku po bombardování šest kráterů. Důležité číslo. Proč?

„Na Pardubice nalétaly v srpnu 1944 dva typy bombardérů: B-17 a B-24. Kapacita jejich pumovnic pro použité pumy o váze 500 liber byla 8 a 10 kusů. Pakliže je na snímku hrozen jen šesti kráterů, lze si snadno dopočítat, kolik pum tak může v okolí ještě teoreticky být,“ poznamenal Chládek.

Procento nevybuchlé munice se při náletech pohybovalo mezi 10 a 15 procenty. Riziko, na které ukazují chybějící krátery, ale podcenit nelze. A další krátery jsou třeba kolem severozápadního rohu připravované lokality.

PŘEHAZOVÁNÍ ODPOVĚDNOSTI

„Zastavili jsme práce a čekáme na odbornou firmu. Nemohli jsme vědět, že tam něco takového bude. Ve stavebním povolení a jeho podmínkách o tom nic není. Zjistilo se to až ve chvíli, kdy se začal provádět archeologický průzkum,“ řekl zástupce investora Jiří Čáň. Investorem je zde Nadace pro rozvoj města Pardubic (NRMP). Ta patří městu a v její správní radě přitom sedí řada zastupitelů města včetně primátora.

Deník se pokusil zjistit, proč stavební odbor ignoroval možné nebezpečí nevybuchlé letecké munice. „Neumím na to odpovědět,“ reagoval vedoucí stavebního odboru magistrátu Jiří Vopršal a odkázal na svého podřízeného Františka Syrového. „Ten má na starosti právě Svítkov a toto povoloval,“ dodal Vopršal.

„Neuvažovalo se o tom. Ve Svítkově se pyrotechnický průzkum nikdy nedělal. Žádný dotčený orgán na to neupozorňoval. Musel by o něj požádat příslušný odbor magistrátu, což je odbor správních agend magistrátu města, pod který spadá oddělení památkové péče v případě archeologů, a asi odbor krizového řízení kvůli bombám,“ konstatoval František Syrový.

MĚSTO MĚLO HLÍDAT SAMO SEBE. NEHLÍDALO

Tato tvrzení ale neobstojí před zněním stavebního zákona. Ten říká, že povinností stavebníka (v tomto případě magistrátu prostřednictvím NRMP) je oznámit každou stavbu Archeologickému ústavu. Na dodržení povinností vyplývajících ze zákona má dohlížet právě stavební úřad, který spadá pod pardubický magistrát, jenž je ale zároveň investorem stavby.

Situace s bombami je o to paradoxnější, že potencionální riziko nálezu pum v okolí Pardubic je dostatečně veřejně známo. Sám magistrát v roce 2015 kvůli stavbě silnice u Parama připravil evakuační plány pro tisíce obyvatel a spustil preventivní osvětovou kampaň.