Třeba Chrudimská nemocnice se připravuje na variantu, že lůžka budou muset být i na chodbách. Na čtyřlůžkových pokojích pak nyní přidělávají přistýlky.

Už o uplynulých dvou víkendech hrozilo, že další pacienti budou muset být převáženi do jiných krajů. I v nich přitom už jsou kapacity plné. Podle dat Ministerstva zdravotnictví přitom je přitom ve všech pěti nemocnicích Pardubického kraje na odděleních JIP a ARO stále volných 18 procent kapacit.

„Volné covidové kapacity včera ráno avizovaly 6 volných lůžek v celém kraji, situace se však dynamicky mění i během dne. Intenzivní péče je přetížená již několik týdnů, tentokrát však nedošlo k žádnému výraznějšímu poklesu, jak tomu bylo mezi 2. a 3. vlnou epidemie,“ řekl Tomáš Gottvald, generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje.

Ministr Jan Blatný mluví o kritické přeplněnosti nemocnic. Když se ale podíváme do ministerských čísel, pacientů s covidem je v nich méně nežli v listopadu nebo v lednu. V pátek podle dat celorepublikově 6488, na počátku listopadu ale dokonce 8000. Veřejnost tedy nechápe současnou paniku…
Nemůžu hovořit za jiné nemocnice, ale v Pardubickém kraji jsou současná čísla nad oběma vrcholy předchozích vln. Na rozdíl od předchozího však stále nejsme na vrcholu. Předpovědi jsou pesimistické a pacientů bude nejspíš dále přibývat. A především, statistika klame. Covidoví pacienti z ní oficiálně vypadnou po dvaceti dnech, kdy už nejsou infekční, reálně však zůstávají v nemocnici a potřebují stejnou péči jako ti, kteří ze statistik ještě nevypadli. Takové pacienty najdeme v hojném počtu ve všech našich nemocnicích.

„V sobotu potřebovalo intenzivní péči na 60 pacientů s covidem. Víc jsme jich ještě za celou dobu pandemie neměli.“

Právě Pardubický kraj společně s Plzeňským Blatný nedávno označil za další ohrožené z hlediska kapacity, hned jako další v pořadí po nemocnicích v Královéhradeckém a Karlovarském kraji, a to i kvůli šíření nákazy naším směrem…
Pardubická nemocnice se už dlouho drží na předních příčkách co do počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19. Počty pacientů v našich nemocnicích obecně neklesají, naopak. V minulém týdnu jsme zaznamenali jeden z nejvyšších mezitýdenních nárůstů, kdy se počet pacientů zvýšil o stovku. Dlouhodobě přetížená je i intenzivní péče. V sobotu ji potřebovalo na 60 pacientů. Víc jsme jich ještě za celou dobu pandemie neměli. Rychle se plní i standardní covidová oddělení.

Jak je to s dalšími ministerskými daty? Podle nich máte ve všech pěti nemocnicích na odděleních JIP a ARO volné už jen jednotky lůžek. Třeba včera jich bylo šest, a to byl víkend, kdy kapacita bývá volnější…
V přehledech jsou uváděny celkové kapacity intenzivní péče nemocnic, tedy jak té covidové, tak necovidové. Volné covidové kapacity včera ráno skutečně avizovaly 6 volných lůžek v celém kraji, situace se však dynamicky mění i během dne. Aktuálně máme 341 hospitalizovaných na standardních lůžcích a k tomu již zmíněných 60 v intenzivní péči. Kapacity navyšujeme ve všech pěti nemocnicích, přidáváme lůžka na stávající covidová oddělení, někde přidáváme celé stanice. V tuto chvíli provozujeme 25 covidových oddělení a řešíme, jak a kde navýšit další počty. Dnes otvíráme novou covidovou jednotku, takže Pardubická nemocnice bude mít 227 lůžek pro pacienty s covidem, 170 lůžek z toho je už obsazených.

Nedostatek kapacit se přece dá vyřešit reprofilizací, tedy změnou lůžek a pokojů jiných oddělení na covidová?
Nová lůžka pro pacienty s covidem vytváříme z lůžek stávajících, ale vždy k nim potřebujeme odpovídající počet personálu. Covidová oddělení jsou přitom na personální kapacity hodně náročná. Vzhledem k tomu, že se nemocnice v poslední době plní i pacienty s jinými obtížemi, něž je covid, a zdravotnického personálu nepřibývá, naráží nemocnice se stoupajícím počtem hospitalizovaných pacientů na personální mantinely.

Takže to skutečně není při reprofilizaci akutní lůžkové péče na covidovou není tak, že by si personál jen navlékl nové ochranné obleky?
Tak to opravdu není. Covidová péče je personálně velmi náročná. Nedostatek je zejména v oblasti nelékařského zdravotnického personálu. Potřebujeme hlavně sestry nebo sanitáře, kteří pomáhají při manipulaci a péčí o pacienty.

„Průměrná doba hospitalizace na covidové intenzivní péči je 3 až 4 týdny a prodlužuje se. Dílem i proto, že se nám do péče dostávají mladší a mladší ročníky.“

Personál je asi největší problém od počátku epidemie, je teď ta situace ještě něčím složitější?
Personální situace ve zdravotnictví byla složitá už před koronavirem. Díky proočkovanosti už zdravotníci neonemocní covidem, s rostoucí únavou a přetížením se ale objevují jiná onemocnění, a tak křivka nemocnosti neklesá tolik, jak by se dalo očekávat. S rozšířením britské mutace navíc přestává hygiena povolovat tzv. pracovní karantény. Pokud zdravotník, byť byl očkovaný, přišel do rizikového kontaktu s člověkem, u něhož byla tato mutace prokázána, hygiena práci v karanténě nepovolí. A to do provozu nemocnic výrazně zasahuje.

Jsou už nemocnice, kde není ani jedno volné covidové lůžko a musíte tak pacienty převážet v rámci kraje jinam?
Situace se mění i v rámci jednoho dne, dynamika změn je veliká. Nemocnice si zatím jsou schopné vypomoci vzájemně v rámci kraje, čas od času překládáme pacienty na vyšší pracoviště. Důvody jsou medicínské, naše nemocnice totiž nedisponují přístroji pro mimotělní oběh, tzv. ECMO. Zrovna v sobotu jsme odesílali pacientku, která napojení na mimotělní oběh potřebovala, do fakultní nemocnice v Ostravě. Kapacity intenzivní péče jsou ale opravdu téměř naplněné, třeba Svitavská nemocnice dnes ráno neměla ani jedno ventilované lůžko pro pacienty s covidem. Obecně se volná místa pro tyto pacienty pohybují mezi jedním a dvěma ventilovanými lůžky.

Mluvili jsme o tom, že pacientů s covidem, jejichž zdravotní stav stále neumožňuje propuštění, je více než udávají oficiální statistiky. Kolik je právě takových, kteří už kvůli hospitalizaci delší než 20 dní vypadli z dat, ale přitom stále vyžadují intenzivní péči?
Průměrná doba hospitalizace na covidové intenzivní péči je 3 až 4 týdny, ale výjimkou není ani delší trvání. Na standardním oddělení to bývá přibližně týden, i tam se ale doba hospitalizace prodlužuje. Dílem je to i proto, že se nám do péče dostávají mladší a mladší ročníky. Tito pacienti se nemoc dlouho snaží zvládnout doma, a když se konečně dostanou do nemocnice, může být problém i s nasazením medikace, protože na některé léky je pozdě.

Opět jste povolali vojáky, minulé pondělí například nastoupili na internu. Kolik jich aktuálně v krajských nemocnicích je?
V Pardubické nemocnici je aktuálně 10 příslušníků armády, 3 jsou na interním oddělení, 2 na kardiologii, 2 na neurologii a po jednom na urologickém, chirurgickém a onkologickém oddělení.

Jak jste na tom s personálem celkově? Jaká je nemocnost mezi zdravotníky?
V personální oblasti nedošlo téměř k žádným změnám, stále chybí okolo 15 % nelékařského zdravotnického personálu a průměrně do 10 % lékařů.

Veřejnost také často kritizuje čísla o přeplněnosti nemocnic s tím, že u velké části pacientů jde jen o sociální hospitalizace: Jsou již vyléčení, ale například kvůli karanténě nemají kam jít?
Situace v posledních týdnech zintenzivnila spolupráci se zařízeními následné péče. Maximum pacientů, kteří již nevyžadují nemocniční péči, a přesto potřebují pomoc, a to včetně kyslíkové podpory, překládáme do léčeben dlouhodobě nemocných, do Rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí nebo do Hamzovy léčebny. Spolupráce s těmito organizacemi funguje a my jsme za ni velmi rádi.

Podle některých dat už britská varianta v Pardubickém kraji převažuje. Šíří se se ze severu, z Královéhradeckého kRaje. Počty nakažených nyní stoupají zejména právě v dvou severních okresech - na Pardubicku a Orlickoústecku.