Příhrádek vydal poklady z doby Pernštejnů. Tři zdejší budovy, které byly desítky let opuštěné a které získal od státu Pardubický kraj, se staly na 10 dní pracovištěm archeologů z Východočeského muzea. „Výzkum, byť na omezeném prostoru, může být cenným střípkem do mozaiky poznání nejstaršího vývoje města, o němž toho zatím zase tak moc nevíme,“ upřesnil jeden
z archeologů Východočeského muzea Tomáš Zavoral.

Jako Příhrádek se označuje prostor trojúhelníkového půdorysu přístupný kulisovou branou směrem
z Pernštýnského náměstí 
a městskou branou směrem od pardubického zámku.

V raném novověku se jeho opevňovací funkce podle písemných zpráv dochovaných
z roku 1516 postupně proměňovala.

Spíše plnil roli hospodářského zázemí zámku s dílnami, sýpkou 
a později konírnou.

Dnes v domech s čísly popisnými 6, 7 a 8 provádějí archeologové záchranný výzkum v předem naplánovaných geotechnických sondách. V tomto rozsahu je to zde první takový výzkum.

„Ve všech sondách jsme odkryli něco z archeologického hlediska zajímavého. 
Ve dvou sondách jsme našli fyzické potvrzení pernštejnského opevnění – městské hradby. Vyzvedli jsme také keramické fragmenty nádob předběžně datovaných do 14. a 15. století. Ty pomohou poznání města v předpernštejnském období,“ zdůraznil Tomáš Zavoral. Všechny sondy mu-seli vykopávat ručně.

„Na jednom místě pravděpodobně stála kamna, našli jsme tam kachle zřejmě z období vlády Pernštejnů. Odhalili jsme ale i nálezy starší. To je období, 
o kterém písemné zprávy mlčí, a nevíme přesně, jestli tam byly dílny, obytné domy a jaký byl jejich vztah 
k opevnění města v 15. století,“ poznamenal archeolog Východočeského muzea.

Historické domy čeká náročná revitalizace a poté by měly sloužit veřejnosti jako kulturní a komunitní centrum pardubické krajské knihovny.

Zlata Bauerová