Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti na křížení ulic Jindřišská a Jiřího z Poděbrad na Karlovině, je třetí výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích naší republiky.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu," vysvětluje pro Deník hlavní autorka projektu Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

„Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky," dodává.
V Pardubickém kraji se do nejužšího výběru dostaly čtyři celky z krajského města: Dukla se stavěla od konce 40. do konce 50. let a její podobu ovlivnila doktrína socialistického realismu. Rozsáhlé Polabiny jsou ukázkou urbanistického a správního řešení sídlištní výstavby na principu okrsků; první a druhý okrsek, na které se výstava zaměřila, byly budovány v 60. letech.

V sousedství historického jádra vyrostlo na přelomu 70. a 80. let sídliště Karlovina s kompozicí z věžových a deskových domů. Nejmladším celkem v tomto výběru je „mikrosídliště" Dašická z druhé poloviny 80. let, kde je použita atypová stavební konstrukce sestávající z lichoběžníkových panelů a cihelné dozdívky. „Fasády tvoří bílý a modrošedý keramický obklad kontrastující s červenými rámy oken – je těžké uvěřit, že i takhle může vypadat panelák," podotýká Alexandra Tušlová z tiskového úseku Magistrátu města Pardubic.

Výběr doplňuje sídliště Komenského Náměstí v Litomyšli, jehož původní řešení je po architektonické i urbanistické stránce poměrně banální, zajímavá je však úprava, jakou mu v letech 2001–2002 vtiskl ateliér Josefa Pleskota.
Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy.

Dnešní sídliště

Výstava se věnuje též otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků," doplňuje Lucie Zadražilová.