Perníčky pro letošní velikonoční trh jsou v dílně pardubického perníkáře Pavla Janoše napečeny a nazdobeny.

Po Vánocích jsou jarní svátky nejnáročnějším obdobím cukrářského roku. „O Vánocích se prodávají spíš větší díla, o Velikonocích drobnější perníky s klasickými motivy mláďat, tedy symboly jara a nového života – zajíčci, kuřátka a beránci. Ženy je kupují pro koledníky, ale i jako dekoraci na sváteční stůl. Nejen že pěkně vypadají, ale ještě příjemně a tradičně zavoní," uvedl Pavel Janoš (na snímku Luboše Jeníčka).

Těsto zraje tři až šest měsíců

Těsto na velikonoční pečení se připravuje tři až šest měsíců dopředu, aby bylo správně vyzrálé. Do těsta v Janošově dílně, která je uživatelem chráněného zeměpisného označení původu Pardubický perník, přidávají kromě pšeničné mouky také vejce, med a cukr, který štěpením získává částečně vlastnosti medu, dále směs koření a meruňkový džem. Právě posledně jmenovaná ingredience je pro medovou pochoutku z Pardubic charakteristická.

Do těsta není třeba přidávat kakao, jak to řada hospodyněk doma dělává, perníčky pak přijdou o svou klasickou zlatohnědou barvu a „chytají" spíš odstín do šeda.

Trochu překvapivě se nepoužívá ani máslo či jiný tuk. Postačí ten přírodní, který je obsažen ve vejcích.

„Používám recept ještě po mojí babičce, báječné kuchařce a cukrářce Marii Janošové, je to recept se stoletou tradicí. Nebylo třeba ho nějak zásadně upravovat, je dokonalý takový, jaký je," řekl vyhlášený pardubický perníkář, který už stvořil z perníku i hotová umělecká díla.

Medová chaloupka i pro princeznu

Jedním z nejzajímavějších a největších výtvorů byl dar pro britskou princeznu Annu – chaloupka se sundávací střechou, zdobená královskou korunou, pod střechou byla ještě šperkovnice s víkem a se znakem města Pardubice, a uvnitř jemně zdobené perníčky jako šperky.

Janošovu provozovnu na pardubické Dubině zdobí kromě jiných medových skvostů také téměř metrová replika Zelené brány a také plochodrážního jezdce k 60. výročí Zlaté přilby.

Podobná rozložitá perníková díla není možné hned kompletovat, musí se nechat vyschnout, aby se perník vlastní vahou nezbortil.

Pozoruhodné je, že kvalitní perník se dá sníst i po letech, přestože neobsahuje žádné konzervanty. Stačí, je-li vhodně uchován.

„Já sám jsem ochutnal i perník starý deset let, ale zákazníkům bych obecně doporučil výrobek zkonzumovat nejlépe do devíti měsíců, nejpozději do jednoho roku," doplnil perníkář Pavel Janoš.