Muzejníci chtějí výstavou s názvem Pernštejnské ženy a Evropa ukázat, jakým způsobem novověké šlechtické ženy přispívaly k formování evropské kulturní identity. Součástí jsou i šaty, které jsou co nejpřesnějšími replikami dobových dámských oděvů.

Při sestavování výstavy kurátoři vycházeli hlavně ze stejnojmenné knihy Pernštejnské ženy historika Pavla Marka z Univerzity Pardubice. „Prezentujeme roli pernštejnských žen mezi jižní a středních Evropou, jejich zprostředkovatelské podněty vyspělé románské kultury. Šlo o literaturu, hudbu, výtvarné umění, ale také o záležitosti každodenního života, jako je gastronomie nebo móda," řekl Marek.

Expozice a výstavy Východočeského muzea v Pardubicích jsou otevřené veřejnosti za těchto podmínek:

- nejsou dovoleny skupinové prohlídky- ve všech vnitřních prostorách je povinné nosit respirátor třídy FFP2, nebo nano roušku
- návštěvníci jsou povinni udržovat rozestupy alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti
- provozovatel neumožní přítomnost více návštěvníků, než je 1 osoba na 15 m² vnitřní plochy

Zdroj: VČM Pardubice

Ten prozkoumal dosud nezveřejněné prameny z českých i zahraničních archivů, a díky němu se návštěvníci více dozví o tom, jakou roli sehrály pernštejnské ženy v životě pražského císařského dvora přelomu 16. a 17. století. „Většinou si připomínáme poslání Viléma z Pernštejna a jeho synů. Výstava ale dává prostor především manželce jeho vnuka Vratislava Marii Manrique de Lara a jejich dcerám,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek.

Po předchozích generacích Pernštejnů nezůstalo písemné svědectví. Po posledních zástupkyních rodu se naopak dochovaly stovky dopisů rozmístěných v archivech po celé Evropě. Poslední členové rodu byli "rozeseti" od Pyrenejí, přes Itálii až po Prahu. Součástí výstavy jsou repliky historických oděvů ze 16. století, které vytvořila Martina Hřibová z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Chtěli jsme hlavně rekonstruovat dobové střihy. Jsou písemné prameny, například první tištěná kniha ukazující střihy od Juana de Alcega, máme několik unikátů, dochovaných pohřebních oděvů. Zkušení mistři se spoustou učedníků tehdy udělali šaty do týdne," řekla Hřibová.

Oblékání trvalo i přes hodinu

Až na jednu výjimku mají dámské oděvy na výstavě široká ramena, úzký pas a bohaté sukně. Podle Hřibové symbolizovaly totiž muže se statnými rameny, útlým středem těla a silnými stehny. „Všechno je ruční práce, dodržím lépe konstrukční postupy. Jeden knoflíček je hodinka práce. Oděv, který komplikoval oblékání a pohyb, znázorňoval, že šlechtična měla na to, aby měla služebníky,“ řekla Hřibová. Oblékání do šatů mohlo šlechtičně trvat i hodinu. Návštěvníci uvidí šaty Jany z Pernštejna, svrchní oděv královny Anny Habsburské zvaný galerilla, českou a německou variantu španělské módy či například tehdy módní obuv na vysoké platformě.

Marie Manrique Pernštejnská de Lara y Mendoza (cca 1535–1608)

Byla původem Španělka a dvorní dáma královny Marie Habsburské. Zajímavostí je, že do Čech si s sebou podle tradice (prameny ale nepotvrzené) přivezla ze Španělska cennou rodinnou relikvii, která je dnes známá a uctívaná jako tzv. Pražské jezulátko.

Zdroj: vilem500.cz

Výroba šatů je velmi náročná a trvala měsíce. Obdivovat je lidé mohou do 12. října. Rod Pernštejnů je neodmyslitelně spjat s pardubickým zámkem. Výstavu návštěvníci uvidí v jeho zrekonstruovaných prostorách. Užít by si ji mohli podle ředitele muzea Tomáše Libánka i nejmenší návštěvníci. „Základem výstavy jsou panely, na kterých je příběh, některé mají implementované interaktivní prvky. Dá se sahat na textilie, otáčet portréty, jsou na nich i mapy,“ řekl Libánek, který je zároveň spoluautorem výstavy. V zážitkové části si lidé vyzkouší zapeklitosti oblékání tehdejší módy, náročnost psaní dobovým písmem nebo výrobu parfému.

Výstava je součástí programu 500 let renesance ve východních Čechách. Premiéru měla loni ve Štrasburku. Její variantu lidé mohou vidět také v Nelahozevsi na Mělnicku. Doputovat by mohla i do dalších českých měst. Vedení muzea jedná o termínech s Prostějovem, kastelánem hradu Pernštejn nebo litomyšlským zámkem.