Rekonstrukce Tyršových sadů podle hlavní městské architektky

- Modernizace městského parku je prvním krokem k případným dalším úpravám celého území.
- Otázka přesunu sochy rudoarmějce nemá žádný zásadní vliv na celou koncepci rekonstrukce Tyršových sadů.

„Otázka případného přesunu sochy rudoarmějce je pouze zástupným problémem v chystané rekonstrukci Tyršových sadů. Pokud převládne většinový názor, který bude trvat na tom, abychom pomník nestěhovali, ponecháme jej na svém místě,“ řekla hlavní městská architektka Petra Nacu.

Důstojné místo pro sochu? Těžko

„Osobně se domnívám, že to pro sochu příliš důstojné místo není. Například když se zde koná nějaká pietní akce, musí její účastníci počítat s tím, že kolem nich projíždějí lidé na kole nebo procházejí chodci a za zády jim ještě jezdí auta či městská hromadná doprava. Vždyť Sukova třída je takřka nejrušnější dopravní komunikací ve městě,“ prohlásila hlavní městská architektka.

„Rozhodně však nemá otázka přesunu sochy rudoarmějce zásadní vliv na celou koncepci rekonstrukce Tyršových sadů,“ podotkla Nacu.
„Modernizace městského parku je navíc prvním krokem k případným dalším úpravám celého území. Není to tak, že by někdo vymyslel, že se bude rekonstruovat park a nic víc. Jde o úvodní krok k tomu, abychom se v Pardubicích pokusili vytvořit nové město. To v současné době řeka spíše rozděluje. My bychom se ho rádi i s její pomocí pokusili propojit,“ nastínila dlouhodobější vizi hlavní městská architektka.
„Možná se někdo mohl divit, proč chceme v Tyršových sadech vytvořit promenádu de facto od jedné kavárny k druhé. Jenže celý projekt má mnohem širší souvislosti,“ upozornila Petra Nacu.

„Cesta zrekonstruovaným městským parkem by měla vést až k břehu Labe, k jezu, na jedno z nejhezčích míst v centru města. Odtud už se dá snadno dojít až na sídliště Cihelna. Pokud by se navíc podařilo vytvořit lávku přes Chrudimku a zrekonstruovat park Na Špici, dalo by se projít až k Ležánkám a de facto až na Hůrka,“ pokračovala hlavní městská architektka.

Pardubice prý mají ohromný potenciál

„Pardubice mají podle mého názoru stále ještě ohromný potenciál rozvoje. Proto je třeba brát v úvahu dlouhodobou koncepci a pečlivě zvažovat důsledky některých rozhodnutí,“ dodala Petra Nacu.
Ale vraťme se k Tyršovým sadům… „Ty by se daly rozdělit na dvě části, přičemž každá je jiná. Ta první, s vchodem ze Sukovy třídy, se má stát hlavní promenádou, kolem níž by měly vzniknout především upravené pobytové trávníky. Po nich by se mohli návštěvníci volně pohybovat. Druhá část parku, směrem k zahradám domů v Labské ulici, je chráněným územím, na němž má dominovat zeleň,“ vyjádřila se architektka.

„V Tyršových sadech nehodláme vytvářet žádnou betonovou silnici. Promenáda je navržena v kombinaci betonu, dřeva a vody. Jde o velmi moderní pojetí, u kterého nikdo ani nemusí na první pohled poznat, že využívá beton. Ten byl zvolen hlavně z toho důvodu, že se snadno udržuje a dobře pokládá, což je v podmáčeném prostředí, jako jsou Tyršovy sady, určitě velká výhoda,“ sdělila Deníku hlavní městská architektka Petra Nacu.

Značný problém se spodní vodou

„Problém se spodní vodou je tu skutečně značný. Je třeba ji odtud dostat, ale zároveň zde chceme tento živel zachovat. Proto bude takřka po celé délce promenády proudit voda. Zejména děti se zde budou moci vydovádět v mělkých bazéncích,“ prozradila hlavní městská architektka.
„Podél promenády směrem k ulici U Stadionu by mělo vyrůst lanovo–dřevěné hřiště pro různé věkové kategorie,“ podotkla Petra Nacu.
Tyršovy sady by podle ní mohly získat charakter anglického parku s moderními prvky. „Bude zde poměrně dost zeleně bez různých zákoutí, zídek, skrýší. A to nejen proto, aby se konečně odkryly nádherné zámecké hradby, ale také proto, aby ubylo možností, kam by se mohly schovávat různé problémové skupiny lidí,“ vysvětlila hlavní městská architektka, která jednoznačně odmítá námitky, že by se při chystané rekonstrukci městského parku odstraňovala ve velkém zdravá zeleň.

„Každý odborník, kterého do Tyršových sadů přivedete, potvrdí, že park je potřeba zrekonstruovat včetně zeleně. Je na něm vidět, že se o něj nikdo zhruba třicet nebo čtyřicet let pořádně nestaral. Některé stromy možná vypadají zdravě, ale ve skutečnosti ani nejsou. Jiné si zase rostou, jak chtějí. Například topoly jsou v současné době na okraji životnosti a za pět let by se stejně musely vykácet,“ argumentovala Petra Nacu.

K totálnímu kácení stromů nedojde!

„V žádném případě nedojde k totálnímu vykácení. Jednoznačně však musí dojít k pročištění zeleně. V parku se nachází mnoho náletových dřevin a spousta tújí, které do tohoto prostoru nepatří. Je zde též poměrně dost květin a keřových porostů, u nichž člověk neví, co je vlastně za nimi,“ popisovala hlavní městská architektka Pardubic.

Vrátí se do parku úspěšné letní kino?

„Tyršovy sady by se měly více přiblížit svému původnímu charakteru, kdy šlo o záplavové louky. Tehdy tu nerostl jediný strom. Pak bylo třeba vytvořit místo pro výstavu tělovýchovy a sportu. K tomu došlo v roce 1931. Tenkrát šlo o revoluční projekt. Vznikly tu provizorní stavby včetně Letního stadionu, restaurace U Jezírka a podobně. Toto místo by tak mělo být po rekonstrukci jakýmsi kompromisem mezi jeho původním charakterem a aktuálními moderními trendy,“ shrnula Petra Nacu.

A vrátí se po rekonstrukci do Tyršových sadů Pardubické letní kino? Hlavní městská architektka by ho tam vidět nechtěla. „Jsem toho názoru, že sem prostě nepatří. Představa, že do zrekonstruovaného parku provozovatelé instalují konstrukci na plátno a lavičky pro stovky návštěvníků nám připadá nerozumná. Proto jsme se pro letní kino pokusili najít náhradní prostor vzdálený jen několik metrů od Tyršových sadů. Jde o lokalitu v blízkosti budovy České správy sociálního zabezpečení,“ upřesnila Petra Nacu, která ale zatím zcela nevylučuje ani variantu, že by se Pardubické letní kino mohlo do městského parku po jeho rekonstrukci přece jen opět vrátit. „Uvidíme,“ reagovala na přímý dotaz.

Bude z torza haly společenský sál?

Společenský život by se ovšem z Tyršových sadů podle ní v žádném případě vytratit neměl. „Jednou z možností, která je zatím spíše snem, je využít torzo rozestavěné haly ČSTV a přeměnit jej na kulturní a společenské centrum. Pardubicím stále citelně chybí společenský sál. Zde by mohl vzniknout jeden větší s kapacitou pro zhruba tisíc lidí a jeden menší, ale také restaurace a nezbytné parkoviště,“ nastínila architektka.
Ve hře je podle ní rovněž amfiteátr, kde by se daly pořádat koncerty či divadelní představení pod širým nebem. „Myslím si, že například Komorní filharmonie či divadlo by takový prostor uvítaly,“ uzavřela Petra Nacu.