„Hřebčín není jen návštěvní centrum, žijí v něm koně, o které se stará personál a probíhá výcvik. Pokud chceme zvýšit návštěvnost, nezbývá než přidat návštěvní den, protože více návštěvníků během jednoho dne by ztížilo běžný provoz hřebčína, vysvětlil ředitel hřebčína Jiří Machek. „Loni naše hřebčíny totiž navštívilo rekordních takřka 80 tisíc lidí,“ dodal Machek.

Během sezóny, která jako vždy potrvá od dubna až do října, bude návštěvníkům jemně komplikovat život demolice starých správních budov ze 70. let a také rozšiřování parkovacích míst.

Obnovený areál v Kladrubech tři roky po velké rekonstrukci navíc aspiruje na titul památka UNESCO. Příští rok by mělo být jasné, zda se to podaří.

Zda se Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem stane součástí světového kulturního dědictví, záleží na pařížském ústředí organizace UNESCO, kam hřebčín odevzdal 30 kilogramů dokumentace. „Žádný jiný hřebčín mezi památkami UNESCO není, mezi čekateli je kromě nás akorát jeden maďarský, ten ale není tak aktivní jako my,“ podotkl náměstek ředitele národního hřebčína Radek Václavík.

Hřebčín pečuje o tradice, zapojuje se i do oslav sta let Československa. Součástí hřebčína je i sedlářství, které nejenže vyrábí nové součásti postroje, ale také pečuje o ty historické, například ohlávku pro koně Masarykova dvojspřeží.
26. května, kdy se koná Den starokladrubského koně, začíná i výstava A budeme sedlat… o vztahu Tomáše Garrigua Masaryka a koní. Na ní bude k vidění i nově zrenovovaný Masarykův kočár Mylord.

Ačkoliv nějací starokladrubáci už ve Spojených státech jsou, zatím se Národní hřebčín za mořem nikdy neprezentoval. Změní se to až letos, kdy se v září podívají koně z Kladrub do Severní Karolíny na Světové jezdecké hry. Jiří Nesvačil junior se čtyřspřežím bude v Novém světě reprezentovat nejen hřebčín, ale i Českou republiku. (jpr)