Paletu „českých národních mohykánů“ doplňují v uličních pojmenováních regionální osobnosti, jako třeba politička a spisovatelka Božena Viková-Kunětická, výtvarník Jiří Toman, odbojář a hoteliér z Veselky Arnošt (Erno) Košťál nebo veterinář Vladimír Matoušek.

K některým svým význačným rodákům se však Pardubice chovají „macešsky“, nijak nevzpomínají třeba význačného českého jazykovědce Viléma Mathesia, komediálního dramatika a herce Emila Artura Longena (dle jeho hry vznikl známý film Anton Špelec, ostrostřelec). Svoji ulici by si zasloužil třeba spisovatel Jiří Gruša, svého času prezident mezinárodního sdružení spisovatelů PEN klub, který zemřel v roce 2011, nebo básník Petr Kabeš, jenž má alespoň na svém rodném místě pamětní desku.

Pokud se podíváme na význačné pardubické osobnosti, po kterých není pojmenovaná ulice, můžeme z jejich velké řady zmínit třeba Vincence Chomráka, zakladatele první autoškoly s teorií i praxí v monarchii, nebo pardubické umělecky činné bratry Vokolkovy či fotografa Josefa Pírku. Třeba místo pojmenování ulice Dubinská na sídlišti Dubina – v Pardubicích také nemáme Pardubickou a v Praze není Pražská – by se mohla připomenout kdejaká pozapomenutá, ale význačná osobnost pardubického života.

„Pojmenování i přejmenování veřejného prostranství vychází z iniciativy městských obvodů, kde musí návrh schválit obvodní rada a zastupitelstvo, dále pak pojmenování schválené na obvodu putuje na magistrát a po schválení radou a zastupitelstvem města může vejít v platnost,“ popisuje proces schvalování názvů ulic Iveta Koubková z tiskového úseku Magistrátu města Pardubic.

V Pardubicích nefunguje při magistrátu žádná místopisná komise složená z odborníků, jak je tomu třeba v Praze. „Nějaký seznam osobností, které by si zasloužily svoji ulici, bychom dohromady určitě dali, kdyby nás magistrát či obvody oslovily, ale nijak aktivně se v pojmenovávání nových ulic neangažujeme,“ řekl Deníku jednatel Klubu přátel Pardubicka Jan Řeháček.

Tři pardubické ulice na druhou nesou název dokonce po cizincích – dvou Rusech a jednom Rakušanovi (tři Slováky Štefánka, Gabčíka a Šafaříka v to nepočítaje). Kosmonaut Jurij Gagarin má ulici v Polabinách, spisovatel Maxim Gorkij, považovaný za zakladatele socialistického realismu, má ulici na Dukle a skladatel Wolfgang Amadeus Mozart v Polabinách. Do jaké míry si tito lidé zaslouží poctu mít po sobě pojmenovanou ulici v Pardubicích, je otázka.

Gagarinova a Gorkého ulice unikly „dekomunizačnímu“ přejmenovávání po roce 1989, Gorkého asi i díky blízkosti ulice Teplého, díky čemuž jsou vedle sebe dvě rovnoběžné ulice se zdánlivě „tepelným“ názvem, akorát ruské „gorkij“ neznamená horký, ale hořký. Mozartova ulice se původně jmenovala Mánesova, ale protože malíř má ulici i v Rosicích, v roce 1991 pardubičtí radní přejmenovali tuto ulici na Mozartovu (připomínalo se dvousté výročí skladatelova úmrtí), i když s Pardubicemi není nijak spojeny a mezi osobnosti českého kulturního života jej zařadíme jen těžko.  Jaroslav Praisler