Po přečtení článku Tomáše Dvořáka Bude muset dětské hřiště ustoupit novému bydlení? v Pardubickém deníku ze dne 14. června a Vašeho vyjádření tamtéž, se domnívám, že je mojí povinností se k dětskému hřišti v Trnové veřejně vyjádřit.

Byl jsem u jeho zrodu od první čáry na prkně projektanta. Nechápu, jak může rada obvodu souhlasit s prodejem pozemku, který váš předchůdce, městský národní výbor, předal asi před 35 lety do bezplatného užívání Družstvu pro výstavbu rodinných domků při TMS Pardubice.

Podmínkou předání bylo, že družstvo postaví chodníky, dětské hřiště a celé jeho vybavení svépomocí a na své vlastní náklady. Dále že bude svépomocí a na své náklady zajišťovat jeho údržbu a opravy. Proto také většina nových majitelů rodinných domků, ve svém osobním volnu, rovnala lopatou a krumpáčem terén, vozila a rozhazovala šotolinu a zapřahala se do 500 kilogramů těžkého ručního válce. Další pak o sobotách a nedělích v TMS vyráběli vybavení hřiště podle projektu zaplaceného družstvem.

Na tomto dětském hřišti vyrostly naše děti i naši vnuci a vyrostli by možná i naši pravnuci. Podle mého názoru, člověka, který výstavbu dětského hřiště v ulici Jožky Jabůrkové prosadil a zorganizoval, i podle názoru všech, kteří zdarma a za své peníze hřiště postavili, neměli jste jakékoliv morální právo, bez konzultace s občany v místní komisi, prodej pozemku doporučit magistrátu.

Proto také nelze než souhlasit s vyjádřením pana Kocha, že vedení obvodu, které nehájí oprávněné zájmy svých občanů, nepotřebujeme. A magistrát by alespoň ušetřil hodně peněz.“