Soutěžící nejprve absolvovali písemný test, ve kterém museli prokázat znalost historie pivovarnictví a značky Gambrinus,  Dále museli vědět, jak se správně pečuje o pivo a jak se vlastně chmelový mok  vaří.

Poté už následovala praktická soutěž v čepování a servírování piva hostům. Porota nejvíce ocenila domácí borce z Tenis klubu. Kromě vítěze Vojtěcha Zigmunda, ocenila i Petra Tökölyho, který skončil na druhém místě. Pomyslnou bronzovou medaili získal Petr Šaněk z restaurace Morava v Hradci Králové.

Letošní ročník se na zkoušku konal jen ve východních Čechách. Od příštího ročníku by se do soutěže měla zapojit celá republika.

Reportáž: Pivo chce správnou míru, hustou pěnu a čisté sklo

Pardubice – Novinářskou práci jsem považoval za relativně zajímavou.  Ale jsou i lepší věci než být novinářem. Třeba být porotcem v soutěží o nejlepšího výčepního východních Čech.
Ze začátku člověk cítí určitou nejistotu. Objednávat a pít pivo je přece něco jiného než hodnotit, kdo z patnáctky soutěžících je nejlepší výčepní. Čtyřčlenné porotě naštěstí předsedá sládek pivovaru Gambrinus Václav Berka.

„Hodnotí se příprava skla, vzhled piva při čepování, ale i to, jak hustá a stabilní je pěna. Při servírování by pak měl výčepní postavit pivo k hostovi značkou napřed, aby každý věděl, co pije,“ vysvětluje Václav Berka.

V porotě se kromě něj nachází marketingový manažer značky Gambrinus Jan Doležel, fotbalový trenér Ladislav Škorpil a já jako zástupce médií.
A skutečně mezi soutěžícími jsou zřetelné rozdíly, takže porotce využije velkou část čísel ze škály jedna až deset, které má k dispozici. Částečně mi to asociuje pěveckou soutěž Do-re-mi, kterou před mnoha lety vysílala jedna komerční televizní stanice.

Jenže tady naštěstí porotci nemusí dávat body ze slitování. Ti, co se dostali až do finále, skutečně umí. Některým se sice nepovede načepovat pivo ideálně, ale zachraňují to alespoň humorem.

„Tak tady nesu jedno malý,“ řekne soutěžící, kterému se nepovedlo natočit mírové pivo. Porotu to samozřejmě rozesměje, ale body musí jít dolů.
Všichni soutěžící měli nejprve možnost vyzkoušet si točení piv ze dvou píp nanečisto. To, aby si mohli seštelovat kohoutky. Pak už následují dva soutěžní pokusy. Porotcům musí donést jedno výčepní pivo ve štíhlé vysoké sklenici a jednu dvanáctku v takzvaném „kríglu“ s uchem.

Finálové kolo Mistra výčepního nakonec ovládli domácí borci z pardubického Tenis klubu. Žádná protekce se ale nekonala, skutečně byli nejlepší a dodali nám na stůl pivo se správnou mírou a krásnou krémovou pěnou.

„Věřím, že všichni výčepní využijí zkušenosti ze soutěže i ve svých domácích hospodách,“ říká sládek Václav Berka.
Bylo by to záhodné. Protože výčepní jsou, podle slov lidí nejpovolanějších, prodlouženou rukou pivovaru a rozhodují tak o kvalitě piva.

LUKÁŠ DUBSKÝ