Mají být mentálně postižené děti začleněny do klasických základních škol?
Tuto otázku nyní řeší nejen zákonodárci, ale také představitelé měst a obcí, které základní školy zřizují.

Na návštěvu do devátých tříd dvou škol ve městě, Základní školy praktické Artura Krause a Základní školy Prodloužená v Polabinách, proto zavítali nejvyšší představitelé pardubické radnice.

Důvodem byla parlamentem projednávaná novela školského zákona, která mimo jiné mění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – týká se tedy i dětí s mentálním postižením, které by kvůli úplnému začlenění musely být vzdělávány v klasické škole podle jednotného vzdělávacího programu.

Stát musí nejprve vytvořit podmínky

Inkluze žáků by ale podle vedení města měla být nastolena až poté, kdy stát vytvoří školám a jejich zřizovatelům odpovídající podmínky.
Novelu ale už schválili poslanci a teď leží na stolech senátorů, na exkurzi ve školách proto byli pozváni také senátoři z regionu, dorazila pouze senátorka Miluše Horská.

„Otázka inkluze je řešitelná, ale rozhodně ne ve stávajících podmínkách – vzdělávání všech dětí v hlavním vzdělávacím proudu bez personálního a ekonomického zajištění může významně snížit úroveň znalostí všech dětí, o zatížení ekonomiky země nemluvě," sdělil primátor Pardubic Martin Charvát.

„Školní vzdělávací programy pro děti různých mentálních úrovní jsou momentálně upraveny přesně podle jejich schopností. Z praxe je zřejmé, že děti s nižším IQ, podle něhož jsou pak odborníky zařazovány do základní, respektive praktické školy, mohou zažít pocit úspěchu ve vzdělávání, což je pro sebevědomí každého jednotlivce dost podstatné. Zároveň učitelé z běžných škol nemusejí výrazně pomalejšímu žákovi přizpůsobovat tempo výuky," řekl primátor.

Začleňování musí být velmi citlivé

Jeho slova potvrzuje náměstek, do jehož gesce školství spadá, Jakub Rychtecký. „Dnes jsme měli konkrétní příležitost porovnat si formu vzdělávání a vědomostní úroveň na dvou našich školách pro mentálně rozdílné děti. V obou navštívených třídách vládla pohoda a všechny děti se aktivně zapojovaly do výuky, i když dovednosti v těchto třídách byly různé a neporovnatelné," popsal pocity po exkurzi náměstek primátora.

„Město Pardubice rozhodně podporuje začleňování znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu – dokladem je i začlenění tří set žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do našich škol. Chceme ale, aby se tak dělo zodpovědně a velmi citlivě. Pokud senátoři zákon schválí a vstoupí v účinnost před změnami systému financování škol, mám obavy, že školy nebudou personálně, vybavením ani kapacitně schopny reagovat. Apelujeme proto na senátory, aby to zohlednili při svém rozhodování," konstatoval Jakub Rychtecký.

Proinkluzivní snahy vycházejí z teorie, že dětem s mentálním postižením bude lépe v kolektivech s dětmi s inteligencí mnohem vyšší.

„Opak je pravdou – tyto děti se ve třídách často trápí a svůj neúspěch kompenzují jinak, například agresí nebo rezignací na vzdělávání se. Navzdory hojně opakovaným pedagogickým mýtům zde nepomáhají žádná podpůrná opatření," uvedla na základě osobních zkušeností ředitelka Základní školy Prodloužená Jana Smetanová.

Praktické školy vzdělávají děti po menších skupinkách, vyučují je specializovaní pedagogové, kteří si dokáží poradit se všemi hendikepy, jež těmto dětem snižují schopnost se soustředit a učit.

„Žáci s lehkým mentálním postižením, nebo ti takzvaně hraniční, kteří se vzdělávají na klasické škole, ve většině případů nedokončí druhý stupeň a tedy nemají základní vzdělání. Naši školu v nastaveném vzdělávacím programu děti dokončují a mají tak větší šanci v životě uspět," řekla ve shodě s vedením města také Daniela Ročková, ředitelka Základní školy praktické Artura Krause.