Číselné kombinace, atypické tvary, exotika. Společný jmenovatel středobodu zájmu sběratelů dopravních značek ze všech koutů světa. Ti si dali dostaveníčko v Černé za Bory a plechové štítky odmontované z nárazníků plechových miláčků měnily majitele o sto šest.

Černá za Bory je i jedním z míst, kde se pořádají takováto mezinárodní setkání. „Teď jsme tu měli, tedy kromě domácích účastníků, sběratele z Kanady, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Lucemburska a dokonce Kuvajtu," uvedl za pořadatele českého setkání Jiří Altman, záchranář a zároveň sám vášnivý sběratel.

„Mám jich přes dva tisíce a to už se snažím sbírku korigovat. Je tím u našich zavalena horní polovinu baráku a to jsou z každého státu jen dvě nebo tři," dodává.

Nesesbíratelné…

Dvousečnou stránkou sběratelství značek je to, že je každá originál a možností ke sbírání nabízí nespočetně. V Černé za Bory takových značek sběratelé ukázali stovky, možná tisíce. Od obyčejných po ty raritní. Ale jak se vlastně taková zajímavá registrační značka pozná?

„Tady už záleží, kdo co sbírá. Pro každého sběratele má cenu něco trochu jiného. Jsou lidé, kteří sbírají německé okresy a těch jsou třeba stovky. To nikdy v životě nemůžete mít celé, protože ty série se mění, zanikají. Jsou tu lidé, co sbírají celý svět, od každého státu třeba několik kusů, ale těch variant je hrozně moc. Každá sbírka je tak velmi unikátní," vysvětluje Jiří Altman.

Sběratele značek však nepřistihnete se šroubovákem někde pokoutně v ulici očesávat auta. Vše je věcí dohody s majitelem či provozovatelem vozu a trpělivosti.

Raritní kousek je například československá značka z půjčovny aut. Značky měly vlastní číselnou řadu a byly provedeny v červené barvě . Její tržní cena by mohla být i pět až šest tisíc korun.

Značka za značku

Vzácnost je i stará značka z vozu diplomata. Za jejím získáním stojí někdy složité přemlouvání pracovníků ambasády. Ten, pro koho jsou důležité státy světa, zase ocení třeba kousky z třicátých let.

Značky mezi sběrateli se buď mění kus za kus, případně odprodávají. Cena závisí na unikátnosti, stáří, stavu a stanovuje se dohodou. „Nejhorší řeč je s Němci, kteří jsou jednak velkými milovníky tohoto koníčku a také peněz. V domácím prostředí se nám domlouvá lépe. Hodně je toto rozšířeno také v Americe, kde jsou značky i výtvarně pojaté, ale zároveň je tam i velká poptávka po těch evropských," prozrazuje Jiří Altman.